Místopředsedkyní Nejvyššího správního soudu bude Barbara Pořízková
Místopředsedkyní Nejvyššího správního soudu bude Barbara Pořízková, termín jmenování zatím není známý. Mluvčí soudu Sylva Dostálová ve čtvrtek řekla, že Pořízková absolvovala ve středu schůzku s prezidentem Milošem Zemanem, dostala příslib jmenování, ale nepadl žádný konkrétní termín.
Informaci, že Zeman souhlasil se jmenováním, přinesl ráno web Česká justice. Z čela soudu odejde k poslednímu září po 15 letech jeho první předseda Josef Baxa, na jeho místo nastoupí současný místopředseda Michal Mazanec. Místopředsednická pozice tak bude od 1. října volná.
Pořízková patřila mezi tři kandidáty na funkci místopředsedkyně, které Zemanovi předestřel k úvaze již potvrzený budoucí předseda Mazanec. Podle webu Pořízková také patřila mezi jména, která za sebe do čela soudu navrhoval prezidentovi Baxa.
„Jde o dobrou zprávu, která, jak doufám, bude příznivě přijata všemi, a ukončí tak období spekulací a nejistoty o obsazení vedoucích funkcí pro příští období,“ reagoval Baxa ve čtvrtek.
Předsedou Nejvyššího správního soudu bude Michal Mazanec, prezident ho jmenuje v září
Číst článek
Barbara Pořízková vystudovala Právnickou fakultu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně (dnešní Masarykova univerzita). V letech 1993 až 2001 pracovala jako právnička na oddělení nepřímých daní Finančního ředitelství v Brně. Od roku 2001 se v mezinárodní poradenské společnosti PricewaterhouseCoopers specializovala na daňové spory. V roce 2006 byla jmenována soudkyní a přidělena k Nejvyššímu správnímu soudu. Je autorkou odborných publikací se zaměřením na daňovou problematiku.
Do pravomocí Nejvyššího správního soudu spadá zejména rozhodování o kasačních stížnostech proti rozhodnutím krajských soudů o žalobách a návrzích na ochranu veřejných subjektivních práv.
Nejvyšší správní soud navíc rozhoduje v jediném stupni v některých specifických oblastech práva, zejména ve věcech volebních, ve věcech rozpuštění politických stran a politických hnutí, pozastavení nebo znovuobnovení jejich činnosti, jakož i v řízení o některých kladných a záporných kompetenčních sporech mezi orgány veřejné správy.
Jako kárný soud také rozhoduje o kárné odpovědnosti soudců, státních zástupců a exekutorů.
