Dosáhli jsme pozitivních změn třeba v oblasti daní, říká končící šéf Nejvyššího správního soudu

Činnost Nejvyššího správního soudu (NSS) přispěla v uplynulých 15 letech ke kultivaci veřejné správy, pozitivní posun vidí předseda NSS Josef Baxa třeba v daňové problematice. Větší rezistenci vůči soudnímu rozhodování naopak zaznamenal v oblasti stavebního práva se silným vlivem lokální politiky. Baxa, jenž v září skončí v čele NSS, to řekl v rozhovoru s ČTK.

Brno Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Předseda nejvyššího správního soudu Josef Baxa | Zdroj: Anna Vavríková / MAFRA / Profimedia

Pokrok v daňové oblasti je podle Baxy možná trochu zastíněn medializovanými excesy, přesto se tam skrze judikaturu podařilo dosáhnout pozitivních změn. „Vidíme, jak naši judikaturu analyzují, jak ji možná sledují ještě systematičtěji než my sami, a upravují své metodiky i legislativu,“ uvedl Baxa.

Prezidentka Soudcovské unie: Jmenování předsedy Nejvyššího správního soudu je test demokracie

Číst článek

Nadále podle něj trvá zbytečný „resortismus“ v různých oblastech legislativy. „Vidíme, jak jsou v právu úplně umělé a zbytečné odlišnosti, protože jeden předpis má v rukou jedna parta legislativců, druhý jiná,“ popsal Baxa. Lidé tak musejí třeba na stavebním úřadě hovořit jiným jazykem a vypořádat se s jinými procesními pravidly než na finančním úřadě nebo registru řidičů.

„Kdo se v tom má vyznat? To jsou přece každodenní běžné situace, které má člověk zvládnout se středoškolským vzděláním, na to nemá potřebovat právníka, který mu to přeloží do běžného jazyka,“ uvedl Baxa.

Právě snaha překlenovat bariéry v právu patřila k důvodům, proč NSS pod Baxovým předsednictvím zrušil specializaci jednotlivých senátů. Soudci tak dostávají na stůl kauzy z různých oblastí správního práva, nehrozí tedy, že sklouznou k rutině a stanou se „majiteli absolutních pravd“ pro úzce vymezenou problematiku.

Vyšší důvěra

NSS nyní čelí nárůstu agendy, meziročně až o 40 procent, přibývají proto nedodělky. „Pokud soudci dostanou do deseti případů na stůl každý měsíc, tak je zpracují. Teď jich přichází 15, to už se zpracovat nedá,“ popsal Baxa.

Jde podle něj paradoxně o důsledek vyšší důvěry lidí ve správní soudnictví a zrychlení činnosti správních úseků krajských soudů. Lidé a firmy v konfliktech s úřady podávají více žalob, soudy je rychleji řeší, přibývá proto i následných kasačních stížností.

Definitivní tečka za prezidentskými volbami. Ústavní soud zamítl stížnost kvůli registraci uchazečů

Číst článek

Některé případy jsou také čím dál složitější, vedle nich ale NSS zatěžuje množství méně závažných stížností, které ovšem musí řešit se stejnou péčí. Obecně Baxa podporuje personální posílení správního soudnictví, avšak soudců NSS by podle něj přibývat nemělo.

Řešení vidí spíše v procesní úpravě, která by NSS umožnila některé stížnosti odmítnout jako nepřijatelné, zbývajícími se pak věcně zabývat. Institut nepřijatelnosti nyní existuje u azylových věcí, podle Baxy by se jeho působnost mohla rozšířit.

„Musíme mít pořád na mysli, že role NSS je sjednocovací, což nemůžeme plnit, když budeme chrlit tisíce rozhodnutí v typově stejných případech ročně,“ uvedl Baxa.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme