Testování zaměstnanců ve firmách není protizákonné a může pokračovat, rozhodl Nejvyšší správní soud

Nejvyšší správní soud zamítl návrh na zrušení opatření ministerstva zdravotnictví, které v březnu odstartovalo testování zaměstnanců na koronavirus ve firmách. Povinnost podrobit se testování podle soudu vyplývá z pandemického zákona, opatření ministerstva jen upravuje podmínky a rozsah, uvedl Nejvyšší správní soud.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Testování ve firmách nad 250 zaměstnanců začalo ve středu

Testování ve firmách může pokračovat, Nejvyšší správní soud opatření nezrušil | Foto: Jaroslav Hroch | Zdroj: Český rozhlas

Výtěr z nosní dutiny, který je nejvíce invazivní formou antigenního testování, tak podle soudu neznamená takový zásah do integrity nebo lidské důstojnosti, aby kvůli tomu bylo nutné rezignovat na testování zaměstnanců.

Ministerstvo upravilo pravidla pro návrat do Česka. Test bude nutný jen u zemí s velmi vysokým rizikem

Číst článek

Návrh na zrušení opatření podal dělník Tomáš Sawkiw, jenž pracuje ve výrobě autodílů. K soudu osobně nepřišel, zastupoval ho advokát Norbert Naxera. V jednací síni nebyli ani zástupci ministerstva zdravotnictví, písemně opatření hájili.

Naxera uvedl, že testování je zdravotní úkon, se kterým musí lidé souhlasit. Zaměstnanci ve firmách ale v případě odepření testu podle Naxery dostávají vytýkací dopisy a hrozí jim výpověď. Jde o nezákonný útisk občanů, uvedl Naxera na adresu ministerského opatření. Zpochybňoval také smysl a efekt testování. Podle soudu se ale nepodařilo Naxerovi zpochybnit alespoň částečný přínos antigenního testování ve firmách v boji s pandemií koronaviru.

Poprvé pro správní soud

Čtvrteční veřejné jednání bylo první svého druhu. Přezkoumávání opatření ministerstva zdravotnictví vydaných podle pandemického zákona je novou pravomocí Nejvyššího správního soudu. Předseda senátu Filip Dienstbier na začátku vyzval účastníky řízení, aby se drželi právní argumentace a vynechali politická prohlášení, později musel Naxeru několikrát přerušovat, když se vyjadřoval obecněji k dalšímu opatřením a pandemii koronaviru. Před budovou soudu také demonstrovalo několik lidí proti testování jak ve firmách, tak zejména ve školách.

Právník, který uspěl se stížností na testy: Stát nemůže vlastním občanům zcela znemožnit návrat do vlasti

Číst článek

Mimořádné opatření vydalo ministerstvo zdravotnictví. Prakticky z něj plynula nutnost zorganizovat testování ve firmách s více než 250 zaměstnanci, protože na pracovišti směli být od 12. března jen ti, kteří v posledních sedmi dnech podstoupili test s negativním výsledkem. Povinnost firemního testování se v Česku dalšími opatřeními ještě měnila a rozšiřovala.

„Připadá mi, že je s lidmi zacházeno jako s dobytkem,“ řekl Naxera k povinnému testování. Rozhodnutí soudu označil za alibistické a formalistické. Po poradě s klienty zváží ústavní stížnost.

Nejvyšší správní soud už obdržel více než deset podnětů, některé ale předal k projednání Městskému soudu v Praze. Kvůli povinnému testování ve firmách se na správní soud obrátily také Nezávislé odbory Teva Czech Industries, což je výrobce léčiv. Nesouhlasí například s tím, že po odmítnutí testování vzniká překážka v práci na straně zaměstnance, který tak nemá nárok na náhradu mzdy. Kritizují také to, že zaměstnavatel nakládá s daty o zdravotním stavu pracovníků. Veřejné jednání Nejvyšší správní soud svolal na 14. dubna.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme