Znemožnění protestu při návštěvě čínského prezidenta musí znovu řešit Nejvyšší správní soud

Nejvyšší správní soud se musí znovu zabývat uzavírkou Hradčanského náměstí v Praze, kde se v březnu 2016 mělo konat shromáždění u příležitosti návštěvy čínského prezidenta. Ústavní soud v úterý vyhověl stížnosti čtyř lidí, kteří se chtěli protestu zúčastnit, ale na náměstí se přes policejní kordon vůbec nedostali.

Brno Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Číňané v ulicích vítali čínského prezidenta Si Ťin-pchinga | Foto: Filip Jandourek | Zdroj: Český rozhlas

Ústavní soudci řešili jen dosavadní procesní postup správních soudů. Zatím tedy nehodnotili, zda bylo rozhodnutí o uzavírce zákonné a zda nešlo o zásah do shromažďovacího práva, což nyní bude úkolem Nejvyššího správního soudu (NSS).

Ústavní soud odmítl zrušit paragraf, který uzavřel Hradčanské náměstí pro demonstranty

Číst článek

„Já se domnívám, že uzavírka v pořádku nebyla a že základní právo shromažďovat se bylo porušeno, nicméně rozhodnutí NSS předvídat nedokážu,“ řekl novinářům advokát demonstrantů Pavel Uhl.

Pokud by postup policie u NSS obstál, mohl by to být podle Uhla nebezpečný precedens. „Policie by ve spolupráci s magistrátem v podstatě kdykoliv mohla zmařit jakékoliv shromáždění. A to si myslím, že je v právním státě nepřípustné,“ uvedl.

Cílem plánované akce bylo vyjádřit nesouhlas s lidskoprávní politikou Číny. Policisté a úředníci magistrátu postupovali tak, že náměstí uzavřeli pro řidiče i chodce, a to zejména s ohledem na bezpečnost čínské delegace. Na shromáždění se tak nikdo nedostal, ačkoliv podle jedné z protestujících Kateřiny Jacques tehdy hlavy obou států vůbec nebyly na Hradě.

‚Chrlili na nás paragrafy‘

Proti postupu magistrátu a policie se čtveřice lidí včetně bývalého vicepremiéra Martina Bursíka (Strana zelených, později LES) bránila žalobou k Městskému soudu v Praze a poté kasační stížností k NSS. Oba soudy se sice lišily v argumentaci, avšak svolavatelům nevyhověl ani jeden z nich.

Při návštěvě čínského prezidenta jsme hlídali, aby někde nevisely tibetské vlajky, přiznal policista

Číst článek

Ústavní soudci vytkli kolegům z NSS zejména procesní řešení situace. NSS prý například neměl odmítnout žalobu proti rozhodnutí o uzavírce z důvodu nevyčerpání opravných prostředků ve správním řízení. Pisatelé ústavní stížnosti totiž nebyli účastníky řízení, a nemohli tak odvolání podat.

NSS musí znovu řešit zákonnost rozhodnutí o uzavírce a v návaznosti na to by pak měl případně hodnotit faktický postup policie. Podle Jacques dosavadní procesní mašinerie připomínala absurdní havlovské drama nebo Zámek Franze Kafky. „Chrlili na nás paragrafy, kterým v zásadě nerozumíme, a věcná podstata zůstávala stranou,“ uvedla.

„Celý spor, který vedeme a který je poměrně úmorný a finančně nákladný a časově náročný, vedeme s jediným cílem – kultivovat naši demokracii a hájit základní svobody, které jsme získali po roce 1989 a které prostě v Číně neexistují. Nechceme, aby totalitní stát tyto praktiky přenášel do naší svobodné společnosti,“ řekla Jacques.

Kvůli třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga byla v ulicích Prahy denně nasazena tisícovka policistů, bezpečnostní opatření vyšla na 16 milionů korun. Na policejních služebnách skončilo 23 demonstrantů z řad odpůrců i příznivců státníka. Většinu incidentů policisté vyhodnotili jako přestupky. Kvůli některým zásahům proti projevům nesouhlasu s čínskou politikou čelila policie kritice.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme