Soud ve Štrasburku: Kárnému senátu Nejvyššího správního soudu chybí nestrannost a nezávislost

Podle Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku nemá Kárný senát Nejvyššího právního soudu potřebnou nezávislost a nestrannost. Ten přitom vede řízení proti soudcům, státním zástupcům a exekutorům. Rozsudek není konečný, vláda se může odvolat.

Tento článek je více než rok starý.

Aktualizováno Praha (Aktualizováno: 14:38 23. 6. 2022) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejvyšší správní soud

Nejvyšší správní soud | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: Český rozhlas

Česko podle Evropského soudu porušilo právo na spravedlivý proces a vyzval ho k nápravě. Ve čtvrtek na rozsudek upozornil server Česká justice.

Soud ve Štrasburku rozhodoval o stížnosti exekutora Jana Grosama, který namítal, že kárné řízení, které proti němu bylo vedeno, nemělo parametry řádného procesu, že český soud neměl parametry soudu a nelze se proti jeho rozhodnutí odvolat. Evropský soud mu přiznal 4000 eur, zhruba sto tisíc korun, za nemajetkovou újmu.

Soud pro lidská práva podle České justice zkritizoval, že proti rozhodnutí kárného senátu se lze odvolat pouze k Ústavnímu soudu. Zároveň Česku vytkl, že proces vybírání přísedících není transparentní, protože na ně neexistují kritéria. Záruky proti vnějšímu vlivu na členy senátu také nejsou.

Ministerstvo spravedlnosti vydalo vyjádření, ve kterém konstatuje, že se vláda může odvolat. Jelikož rozsudek byl přijat těsnou většinou čtyři ku třem, ministerstvo spravedlnosti argumentuje, že v tak nejtěsnější většině soudců se odvolání nabízí. Zároveň ministerstvo tvrdí, že se evropský soud zabýval otázkami, které stěžovatel před českými soudy nikdy nenamítal. Jestli se vláda proti rozsudku odvolá, zatím není jasné.

Kárný senát odvolal z funkce třebíčského soudce. Způsobil průtahy ve více než sto případech

Číst článek

Soud to kritizuje v rozsudku: "Dvě třetiny členů senátu, přísedící laici, pracovali a pobírali své platy venku, což nevyhnutelně zahrnovalo jejich materiální, hierarchickou a administrativní závislost na jejich primárních zaměstnavatelích, a tudíž mohlo ohrozit jak jejich nezávislost, tak nestrannost.“ U případu Grosama v senátu seděli další dva exekutoři, prakticky jeho konkurenti.

Předseda správního soudu Karel Šimka se dnes k rozsudku podle mluvčí Sylvy Dostálové nevyjádří, je na pracovní cestě v zahraničí. Dříve ale uvedl, že v jednostupňovém systému který neumožňuje odvolání a na kterém senát funguje, problém nevidí. Podle Šimka jsou si totiž členové kárného senátu vědomí zásadností jejich rozhodnutí, a před veřejností a účastníky řízení si ho musí obhájit.

Rozsudkem soud shledal porušení Úmluvy o ochraně lidských práv a Česko tak bude muset zvolit opatření na zamezení a napravení důsledků. Debata o dvoustupňovém systému s odvolávacími senáty se v Česku vede dlouhodobě. Ministerstvo spravedlnosti již pár let zpátky uvedlo, že na příslušných legislativních změnách pracuje.

Kárné senáty Nejvyššího správního soudu rozhodují o postizích za prohřešky soudců, státních zástupců i soudních exekutorů. Mohou jim krátit plat a dokonce je i odvolat z funkce. Od roku 2009 přijaly senáty stovky rozhodnutí.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme