Pokuta 450 000 korun pro společnost Scio za nevyžádané e-maily platí, rozhodl Nejvyšší správní soud

Nejvyšší správní soud odmítl stížnost společnosti Scio, která dostala pokutu 450 000 korun za rozeslání nevyžádaných obchodních sdělení. Sankci vyměřil Úřad pro ochranu osobních údajů za e-maily rozeslané v roce 2014 na stovky adres uchazečů o studium na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity, zjistila ČTK z úřední desky.

Brno Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejvyšší správní soud v Brně (Ilustrační foto) | Foto: Tomáš Adamec | Zdroj: Český rozhlas

Společnost Scio působí v oblasti vzdělávání, vytváří testy studijních předpokladů, které univerzity používají v rámci přijímacího řízení, provozuje také vlastní školy. Sporné e-maily informovaly o možnosti absolvování Národních srovnávacích zkoušek.

Úřad odmítal vrátit chybně zaplacenou daň 500 tisíc korun. Podnikatele se zastal ombudsman a soudy

Číst článek

Podle kasační stížnosti Scia vyložil úřad pojem „obchodní sdělení“ formalisticky, šlo prý o běžné informace vztahující se k přijímacímu řízení. Zároveň firma označila pokutu za zjevně nepřiměřenou okolnostem. Z příjemců e-mailů si prý stěžoval jediný, a to ještě na něco jiného, než za co pak firma dostala sankci.

Je zřejmé, že prakticky všichni příjemci e-mailu jej chápali jako naprosto standardní a legitimní informování o způsobu konání přijímací zkoušky na vysokou školu, argumentovala ve stížnosti společnost Scio, která už dříve neuspěla se žalobou k Městskému soudu v Praze.

Nejvyšší správní soud vyhověl Nečasové ve sporu o doměřenou daň za náušnice

Číst článek

Nejvyšší správní soud nyní zdůraznil, že zasílání nevyžádaných obchodních sdělení je obecně nežádoucí, avšak často využívané v marketingové praxi. K základním rysům obchodního sdělení patří to, že musí být určeno k přímé či nepřímé podpoře zboží či služeb, případně image podniku.

„Jedná se pouze o určení, tedy záměr odesílatele. Není tak rozhodné, zda se nakonec dostavil očekávaný výsledek a bylo přímo či nepřímo podpořeno zboží či služba nebo image podniku. Rozhodující je pouze to, co hodlal odesílatel zamýšlet,“ stojí v rozhodnutí.

Sporné maily byly podle Nejvyššího správního soudu obchodním sdělením, neboť jejich prostřednictvím firma podporovala své služby. Soud nenašel důvod k zásahu ani ohledně výše pokuty. Nejde o zjevný exces. Právnické osobě, která hromadně nebo opakovaně šíří elektronickými prostředky obchodní sdělení bez souhlasu adresáta, lze podle zákona uložit pokutu až 10 milionů korun.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme