Ústavní činitelé odmítli násilí na běloruských občanech, řekl Petříček po schůzce v Lánech
Nejvyšší ústavní činitelé odmítli represe a násilí páchané na běloruských demonstrantech, kteří protestují proti výsledku srpnových prezidentských voleb. Po úterní schůzce nejvyšších českých politiků v Lánech to novinářům řekl ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD).
Ve společném prohlášení následně ústavní činitelé uvedli, že podporu České republiky má přepočet hlasů pod mezinárodní kontrolou a následná organizace nového svobodného a spravedlivého hlasování při účasti všech nominovaných kandidátů.
Státníci též podpořili sankce Evropské unie vůči představitelům běloruského režimu, kteří se podíleli na represích vůči demonstrantům. Nedávná neveřejná inaugurace podle ústavních činitelů nedává hlavně státu Alexandru Lukašenkovi demokratickou legitimitu.
Běloruská laureátka Nobelovy ceny a členka opozice Alexijevičová odjela do Německa
Číst článek
Prezident Miloš Zeman, premiér Andrej Babiš (ANO), ministři vnitra, zahraničí a obrany Jan Hamáček (ČSSD), Petříček a Lubomír Metnar (za ANO) a předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO) ve společném dokumentu uvedli, že represe vůči pokojným občanským protestům, které mají za následek mrtvé, zraněné a pohřešované, jsou nepřijatelné. Vývojem v Bělorusku jsou znepokojení. Oproti minulosti nebyl na schůzku pozván předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).
„Ústavní činitelé se jasně postavili proti násilí, které je pácháno na běloruské veřejnosti, proti represím, a také potvrdili to, že v prvním kroku by bylo možné přepočítat hlasy pod mezinárodním dohledem jako cestu k odblokování situace, a potřebu politického dialogu,“ uvedl Petříček.
Podle oficiálních výsledků dosavadní prezident Alexandr Lukašenko srpnové volby vyhrál se ziskem 80 procent. Běloruská opozice považuje výsledky za zfalšované a za vítězku považuje jeho protikandidátku Svjatlanu Cichanouskou. Proti výsledku voleb se v Bělorusku od jeho vyhlášení protestuje, policie proti demonstrantům tvrdě zasahuje.
Lukašenko 23. září v tajnosti složil prezidentskou přísahu pro své šesté funkční období. Petříček tehdy uvedl, že česká diplomacie nepovažuje Lukašenkovu inauguraci za legitimní, protože volby nebyly svobodné ani férové.
Ekonomické vztahy s Tchaj-wanem
Cestu předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) na Tchaj-wan nelze pokládat za změnu v politice Česka vůči Číně. Shodli se na tom na úterní schůzce v Lánech ústavní činitelé. Zároveň uvedli, že součástí české politiky jedné Číny je i zájem o prohloubení přínosu ekonomických či kulturních vztahů s Tchaj-wanem, což nepovažují za zásah do diplomatických styků s Pekingem. Ústavní činitelé to uvedli ve společném prohlášení.
Nejvyšší ústavní činitelé podle společného prohlášení potvrdili, že Česká republika beze změny provádí svoji politiku jedné Číny a trvá na standardní diplomatické komunikaci. „Rozvoj vztahů s Čínou v souladu s prohlášením o strategickém partnerství z roku 2016 a na základě vzájemného respektu, výhodnosti a úctě ke svrchovanosti druhé strany je v zájmu ČR, a cestu předsedy Senátu na Tchaj-wan nelze pokládat za jakoukoli změnu v této politice,“ uvedli.
Vystrčil jednal s Babišem o příležitostech po návštěvě Tchaj-wanu. Shodli se na vytvoření pracovních týmů
Číst článek
V textu zároveň poznamenali, že součástí české politiky jedné Číny je i zájem o další prohloubení přínosu ekonomických, vědecko-výzkumných či kulturních vztahů s Tchaj-wanem. Tento zájem o hlubší přínos nepovažují „za zásah do diplomatických styků s Pekingem“.
Vystrčil na Tchaj-wan odcestoval na konci srpna, jeho návštěva vzbudila silný ohlas nejenom v Česku. Proti návštěvě druhého nejvyššího ústavního představitele České republiky ostře protestovala Čína. Její ministr zahraničí Wang I Vystrčilovi vyhrožoval, že ho Peking za porušení politiky jedné Číny donutí zaplatit vysokou cenu. Předsedy Senátu se naopak zastaly například Německo, Francie či Spojené státy.
S cestou, kterou chtěl původně uskutečnit bývalý předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS), zbylí ústavní činitelé nesouhlasili a Vystrčilovi ji nedoporučili. Zeman se proto rozhodl Vystrčila nezvat na porady k české zahraniční politice.
Dvě procenta HDP na obranu
Nejvyšší ústavní činitelé se po schůzce v Lánech opět přihlásili k dosažení závazku vydávat dvě procenta HDP na obranu České republiky. Kdy se tak stane, ale ve společném prohlášení neuvedli. Česko se zavázalo do roku 2024 dávat na obranu dvě procenta HDP, výhled rozpočtu s tím ale do tohoto data nepočítá. Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) novinářům po jednání řekl, že závazek k roku 2024 je stále platný.
Česko nesplní svůj závazek vůči NATO, podle kterého mělo dávat dvě procenta HDP na obranu země
Číst článek
Ve společném prohlášení se shodli, že aktuální ekonomický pokles vytváří nové nejistoty. Poznamenali, že jedním z předpokladů ekonomické důvěry a růstu je bezpečné a stabilní prostředí. Považují za nutné, aby se podařilo Českou republiku udržet "na špici nejbezpečnějších zemí světa". „Vzhledem k propojení vnitřní a vnější bezpečnosti považují nejvyšší ústavní činitelé za nezbytné nadále přispívat k bezpečnosti státu a spojenců dalším posílením schopností zapojit různé nástroje - diplomatické, vojenské a bezpečnostní, ekonomické a rozvojové - včetně zajištění jejich financování,“ uvedli.
Aby toho bylo dosaženo, je podle nich potřeba zajistit stabilitu a modernizaci armády a dosáhnout závazku vydávat dvě procenta HDP na obranu. Uvedli, že tento závazek trvale podporují a očekávají, že při jeho naplňování budou výrazně posíleny a modernizovány schopnosti ozbrojených sil, včetně významného zapojení českého obranného a bezpečnostního průmyslu.
Řešení palčivých problémů s Ruskem
Česká republika je podle ústavních představitelů připravena řešit s Ruskem široké spektrum vztahů včetně nejpalčivějších problémů. Nemůže to ale být jednostranný proces, uvedli nejvyšší ústavní činitelé ve společném prohlášení po úterní koordinační schůzce k zahraničněpolitickým otázkám. Česko se v létě dohodlo s Ruskem na vzájemných konzultacích, ještě ale nezačaly.
Dezinformace i zastrašování politiků. Čína a Rusko se podle Koudelky nejvíc snaží ovlivnit správu v Česku
Číst článek
Nejvyšší ústavní činitelé v textu potvrdili zájem Česka „na konstruktivním a smysluplném dialogu s Ruskem“. Dialog má podle nich vycházet z českého hodnotového ukotvení v evropských a euroatlantických strukturách a „chování Ruska vůči zájmům těchto struktur a spojenců“.
Uvedli, že cílem konzultací má být obnovení korektních bilaterálních vztahů a standardní diplomatické komunikace s Ruskem. „Konzultace mají být příležitostí k věcné debatě o širokém spektru témat vzájemných vztahů, včetně řešení nejpalčivějších bilaterálních problémů, k čemuž je česká strana připravena. Nemůže se ale jednat o jednostranný proces,“ poznamenali.
Brexit a pomalé jednání s EU
Nejvyšší ústavní činitelé také ve společném prohlášení vyjádřili znepokojení nad malým pokrokem ve vyjednávání mezi Evropskou unií a Británií o budoucích vztazích. Británie letos z EU vystoupila a pokud dohoda do konce roku nevznikne, zkomplikuje se od ledna vzájemný obchod. Nejvyšší čeští politici po jednání apelovali na firmy, aby se připravily na všechny scénáře, a na Čechy žijící v Británii, aby rychle zažádali o status usedlíka, který jim umožní uchovat si současná práva.
Pro použití bude nutný souhlas Dolní sněmovny. Britský zákon o vnitřním trhu prošel do další fáze
Číst článek
Prezident Miloš Zeman, premiér Andrej Babiš (ANO), ministři vnitra, zahraničí a obrany Jan Hamáček, Tomáš Petříček (oba ČSSD) a Lubomír Metnar (za ANO) a předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO) ve společném dokumentu uvedli, že stále věří v nalezení kompromisu a přijetí dohody o britsko-evropských vztazích. Podle představitelů Bruselu i Londýna budou rozhodující příští týdny, ve kterých bude nutné vyřešit hlavní sporné body. Obě strany ale přiznávají, že jednání musí zrychlit.
Británie opustila EU na konci ledna. Jestliže se do začátku příštího roku nepodaří nové partnerství dojednat, zkomplikují od ledna obchodování přes kanál La Manche cla a kvóty podle pravidel Světové obchodní organizace (WTO).
Vrcholní čeští představitelé ve svém prohlášení také zdůraznili, že ať brexit dopadne jakkoli, zásadní bude udržet silnou vazbu v bezpečnostní a obranné spolupráci mezi EU a Británií.
Předsednictví v Evropské unii
České předsednictví v Evropské unii je jedinečná příležitost, jak zviditelnit zemi a prosadit i vlastní dlouhodobé priority. Na jednání v Lánech se na tom shodli prezident Miloš Zeman, premiér Andrej Babiš, předseda Sněmovny Radek Vondráček (oba ANO) a ministři vnitra, zahraničí a obrany Jan Hamáček, Tomáš Petříček (oba ČSSD) a Lubomír Metnar (za ANO). Česko bude stát v čele EU ve druhé polovině roku 2022, vzhledem k relativně nízkému plánovanému rozpočtu ale podle části diplomatů omezuje možnosti prosadit vlastní priority.
Orbán vyzval Jourovou k odstoupení. Vadí mu ‚opovržlivá veřejná prohlášení‘ o Maďarsku
Číst článek
Nejvyšší ústavní činitelé se v Lánech seznámili s přípravami předsednictví a uvítali, že se během něj plánuje v Česku řada schůzek, a to i na nejvyšší úrovni. Uvítali také zveřejnění východisek pro priority českého předsednictví. Zatím byly stanoveny širší okruhy priorit, mezi které patří rozvoj vnitřního trhu, zajištění bezpečnosti EU nebo pokrok při digitalizaci. Okruhy se budou dále zužovat, první oficiální verzi by vláda měla schválit počátkem příštího roku.
Stanoven byl i rozpočet českého předsednictví, který bude 1,24 miliardy korun. Proti předchozímu českému předsednictví v roce 2009 je zhruba třetinový, koaliční ČSSD i část opozice to považují za podhodnocené. Podle bruselských diplomatů je to nejnižší částka, s níž se hodlá nějaká členská země své klíčové role zhostit a limituje to české možnosti prosadit své priority.
Ukončení bojů v Náhorním Karabachu
Vrcholní čeští politici v úterý apelovali na arménské i ázerbájdžánské síly, aby zastavily boje v Náhorním Karabachu a hledaly řešení konfliktu diplomatickými prostředky. Konstatovali také, že boje v Náhorním Karabachu jsou nejkrvavější od roku 2016.
„Vyjádřili politování nad množstvím obětí a shodli se, že rozsáhlá vojenská ofenziva musí skončit. Nejvyšší ústavní činitelé důrazně apelují na obě strany, aby okamžitě ukončily vyhrocenou situaci, která ohrožuje civilní obyvatelstvo, a udržitelné řešení hledaly pouze diplomatickým vyjednáváním,“ uvádí se ve společném prohlášení.
Druhý den bojů o Náhorní Karabach: zemřelo 55 lidí. O situaci bude jednat Rada bezpečnosti
Číst článek
Spor o Náhorní Karabach - enklávu v jihozápadním Ázerbájdžánu s převážně arménským obyvatelstvem - panuje mezi Arménií a Ázerbájdžánem dlouhodobě. Ozbrojený konflikt vypukl v roce 1988 a Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu v krvavé válce, která si podle odhadů vyžádala na 30 000 mrtvých a jejímž výsledkem byly statisíce uprchlíků. V současné době se enkláva a přilehlý Lačinský koridor, vedoucí do Arménie, nacházejí pod vojenskou kontrolou Arménie, zatímco Ázerbájdžán považuje území za okupované.
Nynější boje vypukly v neděli. Podle prohlášení z obou stran si vyžádaly již desítky mrtvých. Baku i Jerevan přistoupily k mobilizaci záloh a vzájemně se obvinily z útoků a ze zodpovědnosti za civilní oběti.
