Několik set odborářů vypískalo Hegera, nesouhlasí s nadstandardy
Kovářské kleště a nebo moderní zubařská technika? Takový bude podle zdravotnických odborů rozdíl mezi standardem a nadstandardem. Názorně to stovky protestujících předvedly na happeningu proti vládním reformám v Praze.
Pět minut po dvanácté začala za zvuků populární znělky ze seriálu Sanitka manifestační akce. Na pódiu se pak odehrálo několik pantomimických scének, které v nadsázce předváděly ošetření v režimu standard a nadstandard.
Třeba u zubaře byla za příplatek umrtvovaní injekce a ve standardu jen kovářské kleště. Na chirurgii čekala běžného pojištěnce dřevorubecká pila a byznysmeny v oblecích ošetřili moderní technikou. V symbolické ordinaci standardu byl mladý vitální a vstřícný personál, kdežto v té „v uvozovkách" - obyčejné jen otrávení staří zdravotníci.
Ve chvíli, kdy mezi protestující přišel ministr Leoš Heger se ale z rozesmátého davu stal dav rozhořčený a většina protestujících bohužel klesla na úroveň vulgárních urážek. Šéf resortu zdravotnictví Heger tak místo debaty raději vykročil do sněmovny, kde se měl balík zákonů z oblasti zdravotnictví včetně definování takzvané standardní a nadstandardní péče projednávat.
„Lidé jsou právem naštvaní, neslyšeli od ministra Hegera zatím žádné řešení jejich situace,“ tlumočila názory lidí nespokojených s návrhem zdravotnické reformy, která by je údajně mohla ekonomicky vyčerpat, předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a péče, který mítink pořádal, Dagmar Žitníková.
„Máme invalidní důchod průměrně osm tisíc měsíčně. Platíme bydlení, měli bychom platit nemocnici. Z čeho bychom to zaplatili? Skončili bychom asi pod mostem,“ shrnula důvody své nespokojenosti s vládními návrhy v oblasti zdravotnictví jedna z demonstrantek.
Podle šéfa konfederace odborů Jaroslava Zavadila happening a další projevy nespokojenosti jednání o zdravotnické reformě ve sněmovně příliš neovlivní. Odboráři ale jistě ještě využijí příležitostí, jak na své záměry upozornit.
Podle Žitníkové stále prostor pro změnu zákona o veřejném zdravotním pojištěním je: „Požádali jsme senátory, aby nepodpořili změnu, která se týká zavedení nadstandardu.“ Uvedla také, že účastníky happeningu nejvíc trápí nadstandard proto, že není přesně definován a v případě potřeb prostředků do státního rozpočtu by jej politici mohli operativně měnit.
Je nadstandard nestandardní?
Řada lidí se například bojí, že konkrétně standard a nadstandard zatím definovány nejsou a nevědí tedy, s čím do budoucna počítat.
„Základem pro stanovení bude stávající rozsah,“ ujišťuje předseda sněmovního výboru pro zdravotnictví a poslanec za ODS Boris Šťastný. „Pouze, pokud bude existovat více variant, které povedou ke stejnému terapeutického účinku a varianty budou, co do výsledku stejné, může, nebo nemusí ministerstvo zdravotnictví rozhodnout vyhláškou o tom, že některé z těchto variant budou označeny jako ekonomicky náročnější, u nichž si pacient zaplatí rozdíl mezi nadstandardem a standardem,“ vysvětluje Šťastný.
Odborářům vadí také vyšší tarif pro poplatky za den strávený v nemocnici. Těm, kteří na to nemají má být podle Šťastného pomoženo ze sociálního systému. Člověk, který je v hmotné nouzi, navíc poplatky neplatí.
„Není žádná dávka, která by byla určena k tomu, že člověk nemá na poplatky ve zdravotnictví,“ oponuje ale předseda Národní rady zdravotně postižených Václav Krása. „Člověk, který pobírá invalidní, starobní, vdovský důchod, nebo je nezaměstnaný není v hmotné nouzi. Důchodci platí poplatky v nemocnici. V Evropě není země, kde by se platily zdravotní poplatky za pobyt ve zdravotnickém zařízení déle než 30 dní,“ vypočítává Krása.
Ještě další věc Krásovi vadí. „Návrh zákona o zdravotních službách říká, že se bude posuzovat ekonomická výhodnost provedeného zdravotního výkonu. Osoba se zdravotním postižením, u které je dopředu jasné, že nebude moci stejně pracovat i po léčbě, bude vždycky v nevýhodném postavení. Tito lidé nebudou mít nárok na špičkovou péči,“ dodal Krása.