Ministerstvo školství odsouhlasilo, aby si čtyřicet tuzemských škol vybralo, jestli budou žáky učit klasické psací písmo nebo moderní verzi Comenia Script, která více připomíná písmo tiskací a podle své autorky více odpovídá současným potřebám dětí i dospělých. Proti možnému zrušení výuky současného krasopisu na školách se ale současně zvedla vlna kritiky.

Tento článek je více než rok starý.

20:07 23. dubna 2010 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Pozorovala jsem současnou situaci a zjistila jsem, že je třeba nějaké zjednodušení písma, obzvláště na školách. Praktičnost písma v normálním životě je totiž úplně jiná a neodpovídá potřebám na písmo, které by děti i dospělí lidé potřebovali. Děti se sice naučí krasopisně psát, ale v životě to většinou nevyužijí,“ říká autorka nového písma Radana Lencová, která musí v posledních týdnech vyvracet nejedenu kritiku.

Zastánci současného písma tomu novému vyčítají, že na sebe jednotlivá písmena nenavazují, objevují se dokonce názory, podle kterých utrpí nejen vzdělání dětí, ale že se taky bude hůř rozvíjet jejich mozek, dítě se obtížněji naučí soustředěně pracovat a abstraktně myslet.

„Písmena nového psacího písma na sebe navazují, ale ne podle principu úplného napojování, tedy například za cenu obtahování jednoho tahu dvakrát, ale přiřazování. Písmena mají napojovací výběhové tahy a proto působí přirozeně jako spojené,“ vyvrací některé obavy Lencová a pokračuje:

"Definice krasopisu, jak ji známe z 19. a začátku 20. století, je ‚psaní s přítlakem.‘ Forma písma je v přesném napodobování. Krasopis je tedy o tom, že potlačujeme své individuální tendence a něco napodobujeme. Jestliže písmena věrně napodobujeme, není problém s čitelností. Pokud je současné písmo postavené na napodobování a my to nedodržujeme, nemůžeme se divit, že je písmo nečitelné.“

„Až do 18. a 19. století se používala písma, u kterých jednotlivá písmena nenavazovala. A nemyslím si, že by třeba umělci nebo vědci, například Leonardo da Vinci, měli problémy s abstraktním myšlením a kreativitou.“

Na tvaru nezáleží

S autorkou nového písma částečně souhlasí i učitelka základní školy v Plzni Božkově Jiřina Říhová:

„Musíme si položit otázku, co to krasopis je. Já si pod tímto pojmem představuji čitelné a úhledné písmo. V tomto smyslu jsem zastáncem krasopisu. Samozřejmě ale netrvám na současných tvarech písma. Na tvarech nezáleží. Děti dál budou nucené písemně formulovat a vyjadřovat své myšlenky a kreativita a myšlení se rozvíjejí v těchto procesech a ne ve formě vyjádření krasopisem. Na typu písma přitom nezáleží.“

„Na druhou stranu si nemyslím, že problém, který mají s krasopisem některé děti, zmizí se zavedením nových tvarů písma. V těchto případech se jedná spíše o děti, které trpí nějakou vývojovou poruchou učení, objevuje se u nich školní nezralost nebo nízká úroveň jemné motoriky,“ uvádí učitelka Jiřina Říhová a dodává:

„Ať děti používají jakýkoliv tvar standardizovaného písma, od třetí či čtvrté třídy se stejně začnou u dětí objevovat rukopisné tendence. S tím se nedá nic dělat. Každý si najde svůj rukopis a přizpůsobí si ho svým potřebám a možnostem.“

Veronika Sedláčková, Jan Piroch Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít