Někteří školáci jedou místo školy na školu v přírodě

Víc než 1,5 miliónu žáků a studentů se dnes ráno po prázdninách znovu chystá do školy. Velkou premiérou bude pro 99 tisíc prvňáčků. Ne všude se ale začne učit už dnes. V mnoha obcích a městech, které minulý měsíc postihly ničivé záplavy, usednou děti do lavic a učitelé za své katedry později.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

školačka

školačka | Foto: Základní škola Hluboká nad Vltavou

Netradičně prožijí začátek školního roku i děti z Českých Budějovic. Pět set tamních školáků už odjelo na školu v přírodě. Jejich třídy totiž poničila rozvodněná Vltava. Školu v přírodě pro ně platí krajský úřad, soukromé firmy a částečně i ministerstvo školství. Podle náměstkyně primátora Vlasty Bohdalové je to v této chvíli zřejmě nejlepší možné řešení.

"Protože jestliže najednou dítě dostane další 4 týdny volna po prázdninách, kdy rodiče mají vyčerpanou dovolenou, tak asi bylo naším prvořadým úkolem jim v tom nějakým způsobem ulevit, tak aspoň pro ty prvostupňáky jsme zajistili těch 510 míst v těch rekreačních zařízeních. A když vidím, jak vypadá sídliště zase po dešti, tak si myslím, že jim jedině prospěje, když budou v čistém a ničím nekontaminovaném prostředí."

I pro většinu dětí z povodní postižených škol na Litoměřicku začíná nový školní rok výjezdem do škol v přírodě. Tak například několik set školáků terezínské základní školy rozdělených do pěti skupin vyjíždí zítra na dva týdny do Volyně a Prysku a do vojenských rekreačních zařízení na Špičáku, Vranově a Lipně. Vyjíždějí i děti z Bohušovic, Žalhostic a Lounek. Jak je to s těžce postiženou základní školou v Křešicích, upřesnil vedoucí školského referátu okresu Jan Podrábský: "Tam ne že nejedou nikam, ale děti přejdou do škol v Polepech a v Litoměřicích." Tři školy na Litoměřicku mají odloženou školní docházku o týden, stejný počet pak o 14 dní. Až k prvnímu říjnu zahájí výuku Vyšší odborná škola ve Štětí.

Také o tom hovořila ve svém projevu nová ministryně školství Petra Buzková. "Jsou desítky či spíše stovky škol, ve kterých dnes výuka nezačne. Jsou i školy, ve kterých nezačne nikdy, a pak jsou ty, ve kterých dodnes bydlí ti, kteří přišli o střechu nad hlavou. A přesto je strašně důležité, že v naprosté většině českých škol se dnes učit začne, že neprodlužujeme mimořádný stav ani o chvíli déle, než je nezbytné, protože nás dnes čeká dlouhá cesta k normálnímu životu. Nebude snadná a bude obrovsky záležet, aby nám na ní ta jediná dobrá vlna, která s letošními povodněmi přišla, vlna lidské sounáležitosti, vydržela co nejdéle."

Petra Buzková se také bude snažit, aby učitelé dostali více přidáno. Jak vyplynulo minulý týden na jednání o platech státních zaměstnanců mezi odboráři a ministry Zdeňkem Škromachem a Bohuslavem Sobotkou, kvůli povodním dostanou učitelé méně přidáno, než vláda slibovala. Jak Radiožurnálu ministryně školství sdělila, učitelé jsou podle ní nejvíce podhodnocení pracovníci. "Já také s touto dohodou nejsem spokojena a nejsem s ní spokojena z toho důvodu, že platy ve školství jsou dnes nejpodhodnocenější. To znamená, že to, že by se valorizovaly stejným způsobem jako všechny ostatní platy v rozpočtové a příspěvkové sféře, není situace, která by mne naplňovala nadšením. Nicméně já jsem přesvědčena o tom, že ještě stále existuje prostor pro vyjednání toho, aby právě u pedagogických pracovníků bylo možné vyjednat větší navýšení."

Ve Zlínském kraji ubývají žáci prvních tříd základních škol. Letos jich nastoupilo téměř o dva tisíce méně než loni. K zápisům letos přišlo s rodiči 5 708 dětí. Ve Zlínském kraji působí 237 základních škol, z toho tři jsou církevní a tři soukromé. Ty všechny se musely vyrovnat s poklesem počtu prvňáčků. Problém to znamená především pro malé obce, které otevřely vlastní školy a dnes musí bojovat o jejich udržení. Školská vedoucí zlínského magistrátu Alena Gajdušková trvá na zachování malotřídek: "Je to tam jakési centrum vzdělanosti. Ta škola většinou vyvíjí množství kulturních aktivit a my vidíme už v této chvíli na mateřských školách, že ta nízká populační křivka se zastavila." Obce tedy raději snižují počty žáků při zachování počtu tříd.

Školní rok v Rusku začal s několika novinkami. Zahájení školního vyučování se pak neslo v patriotickém duchu: Hodinou zasvěcenou ruské státní symbolice: vlajce, znaku a hymně začal školní rok pro 40 a půl miliónu obyvatel Ruska: žáků a také učitelů a dalších lidí zajišťujících vzdělávání v zemi. Pro učitele je příjemnou novinkou školního roku plánované zvýšení platů. Od 1. října se jejich příjmy mají zvýšit o 33 procent. Novinky čekají i samotné školáky. 1500 škol zkouší experimentálně rozvrh, ve kterém je o hodinu víc tělocviku a také už od druhých tříd výuka informatiky a cizích jazyků.

Markéta Kaclová, Ivan Mls Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme