Nemáme peníze ani na litr benzinu, na Slapech vydržíme jen týden, varuje šéf vodních záchranářů
Vodní záchranná služba Českého červeného kříže nemá na letošní sezonu peníze a dosavadní jednání s ministerstvem vnitra o navýšení financí bylo neúspěšné, upozorňuje prezident Vodní záchranné služby Českého červeného kříže David Smejkal. Lidem, kteří se na přehradách dostanou do problémů, tak budou pravděpodobně pomáhat hasiči, policisté a zdravotníci, a to v běžných dojezdových časech.
„Letošní sezona bude pravděpodobně nejhorší za posledních dvacet let. Finanční prostředky pro její zajištění nemáme vůbec žádné,“ popisuje Smejkal v Českém rozhlase Region.
Hostem pořadu K věci byl prezident Vodní záchranné služby Českého červeného kříže David Smejkal
Jednání s ministerstvem zatím nebyla úspěšná. „Máme momentálně krizový plán a řada přehrad vůbec nebude pro letošek zahájena,“ upozorňuje šéf vodní záchranné služby.
Například na Slapech má začít sezona pro vodní záchranáře tento víkend. „Podle stavu finančních prostředků jsme schopní ji udržet možná týden,“ přibližuje krizový scénář Smejkal.
„Pokud by se zopakovala loňská sezona, tak nepomůžeme minimálně 800 lidem. Těm budou muset pomoci základní složky integrovaného záchranného systému, to znamená policie, záchranka a hasiči. Samozřejmě v jejich dojezdových časech, které jsou zkrátka velmi limitující,“ předpovídá Smejkal.
Jenže zdražování a tím pádem nedostupnost zahraničních dovolených a také očekávané vysoké teploty mohou přilákat k přehradám více lidí než dřív. Stále více rekreantů si také pořizuje plavidla, upozorňuje šéf vodních záchranářů.
Ani na litr benzinu do člunů
V minulosti měla Vodní záchranná služba Českého červeného kříže k dispozici pět milionů korun na provoz a patnáct milionů na investice, například na obnovu plavidel.
„V době covidu nikdo peníze neměl, takže jsme vydrželi s pěti miliony na všechno, tedy na servis, výcvik i pořízení záchranných prostředků. Letos máme přiděleno znovu pouze pět milionů korun, ale dostali jsme polovinu a už dávno jsme to vyčerpali na mandatorní výdaje. Teď nemáme v podstatě žádné prostředky, ani na jediný litr benzinu do člunů,“ popisuje Smejkal.
Schodek státního rozpočtu stoupl na 189 miliard korun. Loni v květnu byl ještě o 66 miliard vyšší
Číst článek
Ani vyplacení zbylých 2,5 milionů korun by ale vodním záchranářům prý nepomohlo.
„Jsme minimálně 500 tisíc korun v minusu a potřebujeme mít peníze v rezervě na opravu plavidel. Požádali jsme ministerstvo o 15 milionů korun, tedy o 25 procent méně, než jsme měli v minulosti. I tak bychom museli rozpočet krátit, ale rozhodně si nenecháme krátit rozpočet o 75 procent,“ přibližuje šéf vodních záchranářů.
Většinu práce pro vodní záchranáře obstarávají dobrovolníci, těch je 1500. Peníze tedy služba potřebuje spíš na servis plavidel a benzin, nikoliv na platy.
Meziročně stoupá počet lidí, kteří utonou. V roce 2020 to bylo 205 lidí, o rok dříve o 30 lidí méně.
„Na počet obyvatel máme třikrát víc utonulých než Německo, které má mořské pobřeží. Češi zbytečně hazardují a je tu problém s alkoholem. Náklady na záchranu člověka, který tone v opilosti, jsou vysoké. Nabízí se myšlenka zpoplatnění: pokud hazarduji se svým životem, tak za to něco zaplatím,“ dodává prezident Vodní záchranné služby Českého červeného kříže David Smejkal.
