Německý prezident Joachim Gauck se v Lidicích poklonil památce obětí nacismu
Poprvé v historii navštívil německý prezident středočeské Lidice, obec, která se stala symbolem nacistické represe. Joachim Gauck sám zdůraznil, že přijel zejména vyjádřit svůj respekt vůči obětem masakru z 10. června 1942. Na místo, kde stávala vesnice, která v době heydrichiády lehla popelem, se německá hlava státu vydala v doprovodu českého prezidenta Václava Klause.
Po 70 letech od masakru se Lidice dočkaly první návštěvy německého prezidenta. Joachim Gauck tam přijel dát najevo respekt těm, kteří nepřežili vyhlazení obce nacisty.
Gaucka do Lidic doprovodil jeho český protějšek Václav Klaus. Oba prezidenti u hrobu lidických mužů v tichosti položili věnce a poté se přesunuli k památníku lidických dětí. Odtud se potom vydali do muzea lidického památníku, kde si německá hlava státu popovídala s pamětníky tragických událostí.
Na prezidentskou návštěvu v Lidicích se přišlo podívat i několik desítek místních obyvatel. Gauckovo smířlivé gesto lidé uvítali, podle nich totiž nelze žít jenom z historie, je třeba se dívat také do budoucnosti. Omluvu přijaly i poslední žijící lidické děti.
„Tady na ten okamžik, kdy se nám někdo omluvil za to, co se tady v roce 1942 stalo, jsme čekali 70 let. Přišlo to bohužel pozdě, protože většina z těch, kterých se to týkalo, už dneska nejsou mezi námi,“ řekla pamětnice lidické tragédie Marie Šupíková.
„Cením si zase toho, že on jako hlava státu, který vlastně nenese vinu na tom, co se stalo, že tu vinu na sebe částečně vzal a že se nám, kteří jsme ještě naživu, snaží tím svým gestem, svou vstřícností omluvit,“ dodala.
Je to pro nás pocta, říká o návštěvě prezidenta Gaucka starostka Lidic
Číst článek
Joachim Gauck ještě před cestou do Lidic poznamenal, že se přijel poklonit památce obětí nacistické mašinérie a že na slova o poválečném odsunu bude ještě čas. Jiným tématům se při své návštěvě středočeské obce věnovat nechtěl.
Přímo v Lidicích sledoval uctění památky obětí nacistického masakru prezidentem Gauckem reportér Pavel Polák. Hostem večerních Ozvěn dne na Radiožurnálu pak byla ředitelka o.p.s. Collegium Bohemicum Blanka Mouralová
„Tohle je moje první návštěva tady, a jsem tu proto, abych uctil památku těch, kteří padli rukou nacistických vrahů. Další otázky do toho míchat nechci,“ uvedl Gauck a doplnil:
„Osud často nevinných lidí, kteří tu před válkou žili, mě ale pochopitelně zajímá a přijde čas toto téma otevřít. Považuji to ale za vnitřní českou debatu a nechci do ní vstupovat. Vaše společnost si musí uvnitř sama sebe vyjasnit, co přesně se tu stalo na konci války a těsně po ní.“
Robert Schuster z Ústavu mezinárodních vztahů si Gauckovo mlčení o sporných bodech česko-německých vztahů vysvětluje původním významem cesty německého prezidenta do Lidic:
Reportér Pavel Polák v pořadu Stalo se dnes na Radiožurnálu shrnul návštěvu německého prezidenta v Lidicích. Hostem byl Robert Schuster z Ústavu mezinárodních vztahů
„Joachim Gauck možná ani nečekal, jakou pozitivní reakci v České republice vyvolá jeho dopis, adresovaný prezidentu Klausovi z června letošního roku právě při příležitosti výročí vyvraždění Lidic. Myslím si, že ten efekt pozitivní odezvy nechtěl zastínit otázkami, které jsou v České republice vnímány jako citlivé.“
Gauck dobré vztahy mezi Českem a Německem ocenil. Řekl, že jsou nejlepší, jaké kdy vůbec byly. Podle zpravodaje německé agentury DPA fungovala mezi státníky chemie, oba prezidenti si při návštěvě notovali.
Ředitelce o.p.s. Collegium Bohemicum Blance Mouralové připomíná cesta prezidenta Gaucka do Lidic první návštěvu německého prezidenta Richarda von Weizsäckera roku 1990 v Praze. „Oba dva cítili potřebu vyjádřit nějaké bezpodmínečné symbolické gesto,“ vysvětluje.
Co se stalo v českých Lidicích, mladá německá generace netuší
Číst článek
„Jakousi roli tady hraje i to, že pan prezident Gauck vyrostl ve východním Německu, pro něj jsou česko-německé vztahy a zpracování česko-německé historie pořád dost čerstvé téma,“ dodává.
Vyjádření respektu obětem nacistického vyhlazení Lidic je tak podle ní jasný důkaz zájmu na opravdu blízkých a otevřených vztazích mezi dnešním Německem a Českou republikou. Mouralová je názoru, že pro Gaucka je historie něco, co by mělo Česku a Německu otvírat společnou budoucnost v Evropské unii.
