Nemocných dětí v Česku přibývá, podle imunologů mají těžší průběhy nemocí, než je obvyklé
V Česku kromě covidu přibývá i počet případů jiných akutních respiračních infekcí. V minulém týdnu bylo na 100 tisíc obyvatel v průměru přes 1500 nemocných. Eviduje to Státní zdravotní ústav. Zhruba od 1600 případů v minulosti hygienici vyhlašovali epidemii. Nejvíc respiračních infekcí je teď mezi malými dětmi. Pediatři hlásí, že nemocných je víc, než bývalo obvyklé, a mají těžší průběhy.
„Kašel u dcery nejdřív začal lehkým občasným pokašláváním, ale následně zesílil a pokračoval i po nasazení dostupných léků. Paní doktorka nebyla s výsledkem léčby spokojená a obratem nás poslala na rentgen. Vyšetření potvrdilo její podezření, že se skutečně jedná o zápal plic,“ vypráví pro Radiožurnál paní Dana. Její sedmiletá dcera Lucie se teď léčí doma s antibiotiky.
V Česku přibývá dětí s akutními respiračními nemocemi. Poslechněte si reportáž Radiožurnálu o dopadu situace na zdravotníky.mp3
Podobných případů mají praktičtí lékaři plné ordinace. Někteří kvůli péči o akutně nemocné odsouvají preventivní prohlídky, častěji se navíc setkávají s horším průběhem nemocí.
„U malých dětí to trvalo delší dobu. Nastupovala druhá vlna teplot, objevovaly se komplikace typu zánětu průdušek, zápalu plic, děti byly dušné a museli jsme hlavně ty malé odesílat i k hospitalizaci,“ říká předsedkyně dětských praktiků Ilona Hülleová.
Plná oddělení intenzivní péče
Nárůstu dětských pacientů ve vážných stavech si všímají i záchranné služby, uvádí šéf jejich asociace Marek Slabý: „Jednoznačně vozíme do nemocnic více dětí, které jsou nemocné a mají zejména respirační infekty, ale i laryngitidy a podobná onemocnění podstatně víc než v jiných letech.“
Rumunská novinářka: Nemocnice i márnice jsou plné. Proti očkování tu vystupují i lékaři a duchovní
Číst článek
Nápor nemocných dětí tak pociťují i nemocnice. Třeba ta fakultní v Ostravě má v poslední době kapacity dětských oddělení plné. „Máme celkově o třetinu pacientů více než ve stejném období loni, jsou dny, kdy obtížně hledáme místo pro nového pacienta,“ přibližuje přednosta Kliniky dětského lékařství Jan Pavlíček.
Plná jsou i dětská oddělení včetně intenzivní péče v plzeňské fakultní nemocnici. „Vzhledem k velkému náporu akutně nemocných dětí se denně potýkáme s problematikou zajištění volných lůžek pro další dětské pacienty,“ popisuje mluvčí nemocnice Gabriela Levorová.
„Mnoho dětí s vážnými komplikacemi včetně kojenců a batolat končí na jednotkách intenzivní péče. Převážně děti vyžadují komplexní intenzivní péči s nutností podávání kyslíku a pobytu na JIP, včetně různých typů ventilační podpory,“ doplňuje.
‚Imunitní systém měl pauzu‘
Podobná je i situace za hranicemi – konkrétně v německém Bavorsku, kde pracuje Alexandr Slunský, který je vedoucím lékařem záchranné služby.
„Mám měsíčně odježděných 200 nebo 250 hodin. Tak třetina až polovina případů jsou děti s respiračními infekty. Poslední víkend jsem z deseti dětí musel tři intubovat. To znamená zajistit dýchací cesty a připojit na umělou ventilaci, protože nezabíralo nic dalšího,“ popisuje náročnou situaci Slunský.
Konvalinka: Přecenili jsme promořenost obyvatel. Teď by rychle pomohlo přeočkování lidí nad 65 let
Číst článek
Třeba s laryngitidou, která se u malých dětí běžně vyskytuje v zimě, se tam lékaři letos nečekaně setkávali už v létě. Dřív se objevily i podzimní virózy. Současné problémy podle něj souvisí s loňskými opatřeními proti šíření koronaviru.
„Dětský imunitní systém vyžaduje neustálý dlouhodobý trénink, což zajišťují sezonní infekty a pobyt v dětském kolektivu. Vyvíjející se imunitní systém, který zraje do 12 let, měl oddech. Teď udeřily sezonní virózy, chodí se do školy a imunitní systém na to nebyl připraven. Měl v podstatě roční pauzu v tréninku,“ vysvětluje Vlastimil Král z Centra imunologie Zdravotního ústavu v Ústí nad Labem.
Nemyslí si ale, že to imunitu dětí dlouhodobě poznamená. Mezi dětmi do pěti let připadalo minulý týden na 100 tisíc obyvatel víc než pět tisíc případů respiračních onemocnění mimo covid-19.
