Nemocnice nejsou připravené na požár či terorismus, varují odborníci. Ministerstvo nesouhlasí

České nemocnice nejsou podle zástupců odborných společností dobře připravené na krizové situace, jako jsou třeba požár nebo teroristický útok. V některých zařízeních chybí viditelné označení únikových cest nebo personál není dobře proškolený pro případ evakuace. Upozornili na to zástupci Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT, hasičů nebo záchranné služby.

Původní zpráva Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Únikový východ (ilustrační foto) | Foto: Jorodin/CC0 Creative Commons | Zdroj: Fotobanka Pixabay

„V pavilonech nemocnice byl oznámen bombový útok, tenkrát byla evakuace pacientů zvládnuta během asi 15 minut,“ vzpomíná ve vysílání Radiožurnálu náměstek ředitelky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Jan Bříza.

Přehrát

00:00 / 00:00

Nemocnice nejsou připravené na požár nebo teroristický útok, varují odborníci. Ministerstvo to odmítá. Natáčela Janetta Roubková

Ne všechny nemocnice ale mají evakuační plán dobře připravený. „Chybí možnosti orientace, kudy by v případě ohrožení měli nemocní opouštět nemocnici. Ale mnohdy to neví ani personál. Únikové východy jsou minimálně označené a je zde přemíra nejrůznějších oznámení, kdy pacient neví, co si má přečíst dřív," vypočítává problematická místa Leoš Navrátil z Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT v Praze.

Podle ministerstva zdravotnictví ale nemocnice na krizové situace připravené jsou. „Nemocnice mají povinnost od roku 2012 mít zpracovaný traumatologický plán a kromě toho všechny naše přímo řízené organizace mají od roku 2015 zpracovaný plán krizové připravenosti. Našim přímo řízeným organizacím rozdělujeme ročně deset milionů korun,“ reaguje Jaroslava Hejdová z odboru bezpečnosti a krizového řízení.

Zdravotnictví bude příští rok hospodařit s 320 miliardami. Nejvíc peněz půjde do nemocnic

Číst článek

Například Všeobecná fakultní nemocnice v Praze dostává ročně stovky tisíc korun. „Slouží k vybavení třeba protiepidemickými prostředky nebo pomůckami pro evakuaci," doplňuje náměstek ředitelky Bříza.

Dalším problémem jsou nedostatečné zásoby pro případ dlouhodobého blackoutu. A netýká se to jenom jídla. „Nemocnice měly dřív velké zásoby třeba infuzních roztoků a dalších, dneska si to z ekonomických důvodů nemohou dovolit," dodává Navrátil.

Ministerstvo zdravotnictví chce i kvůli zhoršující se bezpečnostní situaci prohloubit spolupráci s NATO, Evropskou unií i Ministerstvem obrany. Do programu ochrany měkkých cílů navíc plánuje dávat asi 30 milionů korun ročně.

Janetta Roubková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme