Finanční injekce pokryla dluhy fakultních nemocnic. ‚Příčinu problémů to ale neřeší,‘ varují dodavatelé

Šestice fakultních nemocnic zaplatila dodavatelům léků a materiálu téměř všechny dluhy. Umožnila jim to finanční injekce ve výši celkem 6,5 miliardy, kterou koncem dubna schválila vláda. Dodavatelé ale upozorňují, že jednorázová pomoc neřeší příčinu problémů, a tak můžou do budoucna dluhy zase začít narůstat.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Oslovení ředitelé nemocnic se shodují, že problémy prohloubilo dřívější rozhodnutí vlády o navýšení platů o 10 procent. Ilustrační foto | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Ministerstvo zdravotnictví slibuje, že bude na problémové nemocnice dohlížet. Pomoci má také nový systém úhrad, který má narovnat odměňování za poskytnutou péči ze strany zdravotních pojišťoven.

Přehrát

00:00 / 00:00

Finanční injekce pokryla dluhy fakultních nemocnic. Více si poslechněte v reportáži Janetty Roubkové

„My jsme měli asi něco málo přes 500 milionů faktur po splatnosti. Dostali jsme kolem 430 milionů, které jsme v podstatě ten den, co přišly, utratili zaplacením asi 9000 faktur,“ vypočítává pro Radiožurnál Petr Arenberger, ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Ta přitom patřila mezi nejméně zadlužené.

Na opačném konci byly Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně a Fakultní nemocnice Brno. Dohromady dlužily tři miliardy a stejnou sumu teď dostaly od státu. „Stačilo to na to, abychom zaplatili všechny dluhy po lhůtě splatnosti, na druhou stranu my z toho budeme muset zaplatit daň z příjmu, takže nemocnice vlastně 200 milionů vrátí zpátky do státního rozpočtu,“ říká ředitel FN Brno Jaroslav Štěrba.

‚Situace začíná být špatná.‘ Česko dál hledá praktické lékaře pro děti, nalákat je mají bonusy

Číst článek

Dluhy podle dodavatelů skokově narostly v posledních dvou letech. Jen za léky se do letošního dubna vyšplhaly na víc než 1,1 miliardy, jak upozorňuje Tomáš Votruba, výkonný ředitel Asociace velkodistributorů léčiv, která pokrývá 80 procent trhu. „Naši členové omezovali některé dodávky, žádali platbu předem anebo některé pohledávky prodávali bankám.“

S takovým jednáním se setkala již zmíněná Fakultní nemocnice u svaté Anny. „Farmaceutické společnosti se zdráhaly na základě předchozích zkušeností dodávat bez platby předem a podobně. Oddlužení v tomto pomohlo,“ popisuje zástupkyně mluvčí Anna Silná.

Komplikace navýšení platů

Oslovení ředitelé nemocnic se shodují, že problémy prohloubilo dřívější rozhodnutí vlády o navýšení platů o 10 procent.

„Od roku 2012 je kumulativní nárůst úhrad asi o 80 milionů nižší, než kumulativní nárůst mezd v nemocnici. Nárůst je daný tím, jak se upravují tabulky a různé pokyny ministerstva zdravotnictví,“ přibližuje situaci Jan Kvaček, ředitel Nemocnice na Bulovce, která patřila k těm nejzadluženějším.

Ministerstvo seškrtá počet zařízení akutní péče až o třetinu. Zdravotnické odbory jsou proti

Číst článek

Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) je příčin, proč mají nemocnice problém faktury platit včas, víc: „Platy byly navýšeny u všech nemocnic a nemáme je všechny v takových problémech. Máme nemocnice, které to zvládají a hospodaří vyrovnaně, takže já si myslím, že důvodů je vícero - od úhrad přes řízení. To je to řešení do budoucna: správné řízení nemocnic, kdy my tyto nemocnice budeme mít jako ministerstvo zdravotnictví pod větším hledáčkem.“

Narovnání plateb

Některá zdravotnická zařízení rovněž doplácejí na to, že historicky mají za svou péči nižší platby od zdravotních pojišťoven. To by podle ministra Vojtěcha měl narovnat systém DRG restart. „Příští rok bychom chtěli vydefinovat některé běžnější výkony, které jsou v rámci všech nemocnic poskytovány a tu úhradu postupně sladit tak, aby odpovídala nákladům a byla v rámci nemocnic plus minus stejná,“ vysvětluje.

Roušky budou povinné jen v některých zdravotních zařízeních, oznámil Vojtěch. V nemocnicích opatření dál platí

Číst článek

Do budoucna by to tak mělo být zřejmě u všeho. Jenže rovné platby za stejné výkony mohou velké nemocnice naopak znevýhodnit, jak upozorňuje ředitel Fakultní nemocnice Brno Jaroslav Šterba.

„Naše propočty jsou, že by to znamenalo nějakých minus 200 milionů ročně. Jsou tu nemocnice privátní, které jedou na doraz, a pak jsou tu nemocnice státní - páteřní síť, která drží volnou kapacitu, protože má například traumatologický tým, který čeká, až se třeba na D1 převrátí autobus. DRG restart ale hodnotí všechny stejně. Čili ta páteřní síť poskytující něco navíc, tu volnou kapacitu a vzdělávání, by měla být financována jinak,“ soudí.

To mají podle ministra zdravotnictví vyřešit třeba bonusy za provoz urgentních příjmů, které v příštích letech mají vzniknout ve stovce páteřních nemocnic.

Janetta Roubková, onz Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme