‚Na lůžku nám končí i naši kamarádi a příbuzní.‘ Reportáž z přeplněné nemocnice v Jindřichově Hradci

Nejdřív to vypadá na krátkou hospitalizaci, během chvilky se ale stav pacienta výrazně zhorší. Taky personál v jindřichohradecké nemocnici si všímá toho, že virus útočí na pacienty v posledních týdnech zákeřněji než dřív. Právě Jindřichův Hradec patří aktuálně mezi nejvíc zasažené regiony. Lékaři a sestry se navíc musí vyrovnávat se situacemi, kdy na takzvaných covidáriích končí i jejich známí a příbuzní.

Jindřichův Hradec Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Mezi regiony nejvíc postižené koronavirem patří aktuálně Jindřichohradecko. | Foto: Zdeňka Trachtová | Zdroj: Český rozhlas

Sestřička měří pacientce v důchodovém věku stav okysličení. Zdá se, že je jí dnes celkem dobře. V pokoji přes chodbu leží mladý muž zhruba třicetiletý, i jeho stav se postupně zlepšuje.

Jenže co platí teď, nemusí platit za pár hodin, upozorňuje vrchní sestra oddělení Miroslava Fiedlerová.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celou reportáž Zdeňky Trachtové z covidového oddělení nemocnice Jindřichův Hradec

„Předvídat se nedá. Když vám sem přijde mladý člověk bez závažnějších problémů, tak druhý den může být všechno jinak. Takže lidem nemůžete dát ani naději, protože sami nevíte,“ říká Fiedlerová.

„Z hodiny na hodinu se lidi zhorší. Byli i mladí lidé, kteří už měli přislíbeno, že do konce týdne půjdou domů, a druhý den se překládali na ARO,“ přidává se i staniční sestra Lenka Schmidtová.

Sestry popisují, jak se jim na oddělení setkávají rodiny, manželské páry a příbuzenstvo. Výjimkou už ani není příbuzenstvo někoho z personálu nebo kamarádi. „Je strašně těžký mít nějaký nadhled. Protože víme, co se může stát, co se stává, a tvářit se, že se nic neděje, je strašně těžký,“ vysvětluje Fiedlerová.

Staniční sestra říká, jak je stávající vlna mnohem náročnější než podzimní. Podle jejích slov nebyly průběhy tak závažné, lidé se lepšili. „Na podzim, jak byla ta první vlna, tak jsme dostali takovou zvláštní sílu. Měli jsme pocit, že hrozně pomáháme, opravdu lidi se zlepšovali. Teď to tak není, teď občas ztrácíme naději,“ říká Schmidtová.

‚Tohle není život‘

Život se sestřičkám za poslední rok změnil zásadně. Schmidtová dodává, že to ani není život: „Ráno do práce, odpoledne z práce, já se těším na víkend, kdy vypadnu se psy někam ven, nadechnout se doslova, a v pondělí jedeme nanovo. Je to fakt fyzicky a psychicky náročnější.“

Jako všechny nemocnice, i ta v Jindřichově Hradci se potýká s nedostatkem personálu, hlavně sester. Využívá proto zejména pomoci studentů. Ale stále to je málo. Podle vrchní sestry celé nemocnice Dany Velimské měli být studenti povoláni už dávno a ve větším množství.

„Lůžková kapacita je, ale ta byla i na podzim. Je to stále stejná bolest, není personál. Jsme na špičce asi největšího zatížení nemocnice za poslední půlrok, tak týden stagnujeme na té špičce. Situace se zatím nelepší. Nemocnice je přeplněná,“ popisuje Velimská. Doplňuje, že jedinou dobrou zprávou je, že se situace už výrazně nehorší.

Naděje sester se teď upínají k létu.

„Moje tajné přání a doufání je, že pomůže očkování. A za druhý doufám, že se slunečnými paprsky se nám podaří tu pandemii dát zase do pořádku,“ uzavírá Miroslava Fiedlerová. Sama čerpá energii hlavně čerstvém vzduchu na procházkách se svými psy.

Zdeňka Trachtová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme