Nemocnicím chybí přes tisíc sester a stovky lékařů. Podívejte se, jak je na tom ta vaše

Mají desítky hodin přesčasů měsíčně, slouží prakticky bez přestávky a samy se kolikrát starají i o čtyřicet pacientů. Taková je situace zdravotních sester v českých nemocnicích. Ty přitom často tvrdí, že jsou personálně zajištěné a plní vyhlášku ministerstva zdravotnictví. Současně ale na internetových stránkách poptávají řadu sester, lékařů i dalšího personálu.

Data Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Samotné zvýšení platů akutní nedostatek personálu nevyřeší, shodují se oslovení šéfové nemocnic. Ilustrační foto | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Podle zdravotnických odborů to dokládá, že je vyhláška špatně nastavená a měla by se radikálně změnit. Teď totiž umožňuje, aby na oddělení LDN v noci byla jedna sestra na 45 pacientů.

Radiožurnál v období od poloviny ledna do půlky února oslovil víc než 80 nemocnic ze 160 v Česku, většinou státních a krajských, ale i některé soukromé.

Těm, které odpověděly, chybělo 1373 sester, 750 lékařů a uzavřít kvůli tomu musely 602 lůžek. Největší problémy mají na interních a chirurgických odděleních.

Kolik lékařů a sester chybí ve vaší nemocnici?

Přesčasy + přetížení = odchod

„Už slouží i staniční sestra, hlavní sestra, kdokoli, kdo má ruce a nohy. Já jsem třeba jako staniční sestra měla za leden 50 hodin přesčasů. Naše sestřičky mají volno aspoň jeden víkend v měsíci, jinak všechny víkendy jsou v práci,“ popsala Radiožurnálu situaci na interním oddělení chebské nemocnice Václava Margrafová.

Sestřičky tady slouží prakticky nonstop. V celé nemocnici jich chybí přes 30.

Podobně jsou na tom i ve zbytku republiky. „V páteřních nemocnicích Libereckého kraje chybí kolem 60 lékařů a víc než 120 sester. Nemocnice evidují asi 60 neobsazených míst dalším zdravotnickým personálem,“ líčí mluvčí kraje Filip Trdla.

„Nejsilnějším dopadem je zejména dlouhodobá zátěž, můžeme říct až přetížení personálu, které vede ke zdravotním komplikacím a nezřídka k odchodu mimo obor,“ dodává.

Česko je velmocí dětí ze zkumavky. Chystaná novela přihraje klinikám další desítky milionů od pojišťoven

Číst článek

Jiné to není ani v sousedním Ústeckém kraji, kde klíčovým nemocnicím chybí 200 sester, 100 lékařů a 70 lidí nelékařských profesí, jako jsou třeba sanitáři.

Problémy ale nejsou jen v regionech, týkají se i hlavního města. Nemocnice v Praze shánějí dohromady přes 400 sestřiček.

„Situace je taková, že k nám loni nenastoupila ani jedna jediná česká zdravotní sestřička. Musíme to řešit mimo jiné tím, že přijímáme zdravotní sestry například z Ukrajiny. V současné době jich tak zaměstnáváme 75,“ prozradil Radiožurnálu mluvčí Thomayerovy nemocnice v pražské Krči Petr Sulek. I tak jim ale chybí přes 30 sester.

Chybí lůžka, čekání se prodlužuje

Mnohé nemocnice proto musejí uzavírat lůžka. O pacienty na nich by se totiž neměl kdo starat. Například v Motole jich nevyužívají zhruba 130, podobné je to i na Bulovce. Často jde o celá uzavřená oddělení, jako třeba v případě vinohradské nemocnice.

„Je to dvakrát 30 lůžek na interně a chirurgii. Jediný důvod je nedostatek sester. Potřebovali bychom je co nejdřív rozjet, protože pak zbytečně posouváme plánované operace na ortopedii i jiných oborech, a to jen kvůli tomu, že nejsme schopni zajistit následnou péči po úspěšném zákroku lékařů, “ doplňuje ředitel nemocnice Královské Vinohrady Petr Arenberger.

Čekací doba na operace se podle něj prodlužuje o týdny až měsíce a zařízení má rovněž problém s umístěním nových pacientů vhodných pro hospitalizaci.

V Česku je stále více lékařů ze zemí mimo Evropskou unii. Aprobační zkouška je ale i nadále strašákem

Číst článek

Ve Fakultní nemocnici Brno si zase jednotlivá oddělení lůžka půjčují podle potřeby a pacienty, kteří nutně nemusí v nemocnici zůstávat, posílají domů.

Provozy nemocnic ohrožuje i nedostatek lékařů. Pociťují to třeba v Novém Městě na Moravě. „Dlouhodobě se nám nedaří sehnat atestované lékaře na onkologii a ambulance ORL a pokud se do dvou, tří let nepodaří někoho sehnat, tak je možné, že péči nebudeme schopni poskytovat, “ říká její mluvčí Tamara Pecková.

Nemocnice se to snaží zachránit navyšováním platů a různými bonusy, například v podobě bydlení nebo vzdělávání.

Když přijde kontrola...

Podle předsedkyně zdravotnických odborů Dagmar Žitníkové je ale potřeba udělat systémové změny a upravit personální vyhlášku.

„V té personální vyhlášce jsou uvedené úvazky na počty lůžek, nejsou tam uvedené úvazky pro jednotlivé směny, a to je ten problém. Do těch úvazků na počty lůžek se totiž započítávají i sestřičky, které jsou zrovna na mateřské dovolené nebo které tam pracují na dohody. Takže když tam přijde kontrola, vypadá to v pořádku. Jenže když se zaměříme na konkrétní situaci třeba na interně, vidíme, že je tam ta sestra na směně sama třeba na 30 lůžek, “ přibližuje praxi.

Přes den by tak podle ní na směně měly být nejmíň tři sestry, kdy každá by se starala o 10 pacientů. „Tím pádem by nebyly přetížené, unavené, vyhořelé a určitě by pracovaly lépe než teď, “ dodává.

Ministerstvo změnu neplánuje

„Když tam bude v noci jedna sestra na 45 lidí, je to nepochybně na hranici. Na druhou stranu, kdybychom tam dali dvě nebo tři sestry, tak to řada zařízení nebude moct splnit a my je pak budeme muset zavřít. Je to boj s minimem možného,“ vysvětluje náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula důvody, proč na návrh odborů resort odmítá přistoupit.

„Počty úvazků nechceme měnit z toho důvodu, že ve zdravotnictví je nedostatek pracovních sil.“

Odborářka Žitníková to ale vidí jinak. „Sester je v Česku dost, jen nejsou v nemocnicích. A důvodem je právě to pracovní vytížení. Je samozřejmé, že když přijdou nové sestry a vidí, jaká je tam situace, tak kolikrát nedokončí ani tu nástupní praxi a odejdou. Spousta jich zamíří do jiných oborů,“ říká. „Kdyby to bylo tak, že tam sester bude víc, tak jsem přesvědčena, že by se část sester mohla do nemocnic vrátit, protože by to vytížení nebylo tak veliké.“

Peníze nevyřeší všechno

Podle Žitníkové už je stav tak vážný, že problémy nevyřeší jen navyšování peněz. S tím souhlasí i ředitel Všeobecné fakultní nemocnice v Praze David Feltl: „V tuto chvíli není limitem pro sestru výše platu. Je to spíš hodnocení náročnosti práce a taky rovnováhy mezi prací a osobním životem.“

O tom, že rostoucí výdělky nejsou funkčním lákadlem, se přesvědčilo i ministerstvo. „Snažili jsme se skokově navýšit mzdové ohodnocení a domnívali jsme se, že stáhneme řadu sester z administrativních profesí. To se úplně nezdařilo, “ přiznává náměstek Prymula.

Menších změn se ale personální vyhláška přece jen dočká. Nově by měla umožnit, aby služby na odděleních brali i lékaři jiných specializací.

„Třeba na urologii by člověk, který tam slouží, nemusel mít specializovanou způsobilost, ale jen odbornou. Vedla se také diskuse na téma, že by měla existovat možnost, aby tam sloužily i jiné odbornosti. S návrhem přišla Asociace nemocnic. My jsme jim vyšli vstříc, takže na té urologii bude moct sloužit chirurg,“ vysvětluje Prymula.

Janetta Roubková, pek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme