Kyberzákon čeká rozšíření. Desítky českých nemocnic tak musí lépe zabezpečit své IT systémy
Až 50 českých nemocnic bude muset nově splňovat přísnější podmínky kybernetické bezpečnosti. K těm patří lépe chráněné IT systémy a spolupráce s Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost. Dnes pod kyberzákon spadá 16 největších nemocnic z celkových 200. Seznam zařízení, na která by se v budoucnu vztahoval, chystá ministerstvo zdravotnictví. Novela vyhlášky by měla začít platit na přelomu roku.
Nemocnice v Novém Městě na Moravě má 460 lůžek – patří tak ke středně velkým nemocnicím na Vysočině. O případné změně s jejím vedením ale ještě nikdo nemluvil.
„Přiznáme se, že by to pro nás úplně komfortní situace nebyla. Potřebovali bychom hlavně finanční prostředky, za které bychom pořídili modernější technologie. V našem regionu by byl velký problém sehnat vysoce specializované odborníky, kteří se o práci v zařízeních našeho typu obecně moc nezajímají,“ říká pro Radiožurnál mluvčí nemocnice Tamara Pecková.
Poslechnětě si reportáž Jany Magdoňové o podmínkách nové vyhlášky o kybernetické bezpečnosti v českém zdravotnictví
Informace nemá ani nemocnice v Jihlavě – ta je přitom v regionu jedním z největších zdravotnických zařízení. Ministerstvo zdravotnictví totiž zatím nemá hotový seznam nemocnic, kterých by se změny měly týkat.
„Vedle dosavadních šestnácti největších nemocnic v zemi by ten statut získalo několik desítek klíčových nemocnic po celé České republice. Nyní pracujeme s kritérii jako jsou centra vysoce specializované péče a regionální distribuce,“ uvedl náměstek pro legislativu Radek Policar.
Ochrana zdravotnictví před hackery je teď prioritou. „O sektoru zdravotnictví se ví, že má problémy v oblasti kyberbezpečnosti. Projevilo se to i útoky v době pandemie. V rámci státu je prioritou, aby se tato situace zlepšila,“ zdůrazňuje ředitel kyberúřadu Karel Řehka.
Problém s financováním
Podle výroční zprávy Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost je právě kyberbezpečnost v nemocnicích dlouhodobě podfinancovaná. Navíc u poloviny zdravotnických zařízení, která kyberúřad oslovil, nebylo obsazených 30 až 50 procent pracovních míst v IT odděleních.
Hackerský útok a škody za desítky milionů. Pojišťovny začínají nabízet produkty proti takovým rizikům
Číst článek
Řehka ale podotýká, že nemocnice nemusí hned utrácet velké peníze za nejmodernější IT vybavení. Podle něho se hackeři do systémů nemocnic dostávají často velmi jednoduše – nevědomky jim to umožní samotní zaměstnanci.
„Rozkliknou odkazy, které nemají, otevřou přílohy, které jsou škodlivé, a podobné banální věci. Ale na vině jsou i neaktualizované softwary nebo otevřené porty do internetu,“ míní Řehka. Šéf kyberúřadu upozorňuje i na problémy v nastavení hesel.
Na kvalitnější vybavení by nemocnice měly podle Radka Policara z ministerstva zdravotnictví využívat peníze z evropských fondů. „Nemocnice budou moct čerpat různé dotační tituly právě na nákupy potřebných zařízení. Hodně z budoucích nákladů tak půjde pokrýt tímto způsobem,“ uvedl Policar.
Pomoc s přechodem
Nemocnice v Novém Městě na Moravě by potřebovala na splnění podmínek víc času. „Pro nás by také byla důležitá délka přechodového období, minimálně dva roky,“ říká mluvčí nemocnice Tamara Pecková.
Kyberútok na nemocnici v Benešově způsobil škodu přes 59 milionů. Pachatele se vypátrat nepodařilo
Číst článek
Podle náměstka resortu zdravotnictví Radka Policara s tím ministerstvo i kyberúřad počítají. „Náš aktuální plán je, že změna vyhlášky by měla být na přelomu tohoto a příštího roku. Následně bude úřad provádět rozhodnutí o určení subjektu. Ale je logické, že budou mít čas na to, aby provedli všechna potřebná opatření,“ uvedl.
Kyberúřad plánuje nemocnicím i víc pomáhat. Podle mluvčí Tamary Peckové by to nemocnice v Novém Městě na Moravě uvítala. „Dokážeme si představit pomoc například v podobě odborného vzdělávání pracovníků IT oddělení, protože je velmi nákladné. Pro nás by to byla velká pomoc.“
Třeba jihlavská nemocnice ale o větší než současné pomoci úřadu neuvažuje. Hackeři útočili loni v prosinci na benešovskou nemocnici, kterou na několik týdnů vyřadili z provozu, úspěšní byli i při útocích na brněnskou fakultní nemocnici nebo psychiatrickou nemocnici v Kosmonosech. V sousedním Německu kvůli vyřazení nemocnice z provozu po útoku hackerů zemřela pacientka.
