Lékaři jsou kvůli pomalé akreditaci v nejistotě, tvrdí nemocnice. Ministerstvo se brání

Některé nemocnice nemají akreditaci pro vzdělávání mladých lékařů, a to ani dva roky po změnách ve výukových programech. Lékaři jsou tak v nejistotě, jestli jim úřady praxe vůbec uznají, protože se podle zákona musí vzdělávat jen na akreditovaných pracovištích. Opoziční politici kritizují ministerstvo zdravotnictví, že jde schvalování žádostí pomalu. To se brání tím, že má jen omezený počet úředníků. Navíc prý většinu žádostí už vyřídilo.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nové vzdělávací programy už v Česku platí dva roky (ilustrační foto) | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

„My máme 119 členů, to znamená 119 nemocnic ze 180, které jsou v České republice, a ze všech nemocnic přicházejí hlasy, že je velice komplikované zařazovat do vzdělávacího procesu mladé lékaře. Ten problém je v tom, že když nemocnice nemají akreditaci, tak nejsou schopny vzdělávat lékaře, tudíž mají nedostatek zdravotního personálu,“ přibližuje Radiožurnálu pohled nemocnic předseda Rady Asociace českých a moravských nemocnic Eduard Sohlich.

Přehrát

00:00 / 00:00

Dva roky už platí nová pravidla pro vzdělávání lékařů. Řada nemocnic ale stále čeká na akreditaci

Problémy ve vzdělávání se navíc ukázaly jako důvod, proč absolventi lékařských fakult hned po škole míří do zahraničí. Vnímá to i předseda České internistické společnosti Richard Češka: „Je to určitá nejistota, která ty mladé lékaře odrazuje od toho, aby zůstávali v tom českém vzdělávacím programu, a třeba je to posune do nějakého vzdělávání v zahraničí.“

To je i případ Dominika Karáska, který se chystá do Německa. „Tady jsou problémy s těmi atestacemi, atestačními programy, takže to spíš neřešit, získat diplom pro atestovaného doktora, potom se sem vrátit a řešit to, co nás zajímá, a to je medicína,“ myslí si Karásek.

Podle poslance a člena výboru pro zdravotnictví Vlastimila Válka z TOP 09 je chyba na straně ministerstva zdravotnictví, které se podle něj otázce vzdělávání lékařů věnuje méně, než by bylo potřeba.

Hrozí konec domácí péče? Poskytovatelům chybí asi miliarda korun, za její získání rozjeli petici

Číst článek

„Za udělení akreditací zodpovídá ministerstvo zdravotnictví. Nemocnice žádá o akreditace a ministerstvo ji buď udělí, nebo ne. Na to si ministerstvo zřídilo akreditační komise a ty musí představit vzdělávací programy, ty zveřejní, nemocnice se s tím porovnají, jestli to splňují nebo ne, pak napíšou žádost a odešlou ji na ministerstvo. Je to jakýsi proces, který pokud není prioritou, pokud ty žádosti posuzují jedna nebo dvě úřednice, ty akreditační komise se scházejí jednou nebo dvakrát za rok, no tak trvá dlouho,“ říká poslanec Válka.

Neovlivníme všechno

Ministerstvo zdravotnictví se ale ústy náměstka Romana Prymuly kritice brání. „Jednak je to otázka akreditačních komisí, jednak je to personální vybavenost, celý tento proces obhospodařují tři lidé, to znamená, že je jasné, že to má významný dopad na jejich celkovou pracovní činnost. Některé ty komise se z různých důvodů nebyly schopny třeba několik měsíců sejít, takže na tom všem to závisí, není to opravdu proces, který by byl čistě v rukou ministerstva. Ne vše jsme schopni ovlivnit,“ hájí svůj úřad Prymula.

Jak je na tom třeba akreditační komise pro vnitřní lékařství doplňuje Richard Češka, který je jejím členem: „Teď tedy ve velikém spěchu provádíme akreditace. Mohu mluvit jen za akreditační komisi vnitřního lékařství. V zásadě je většina nemocnic, které žádaly o akreditaci, už vyřešená.“

Přehrát

00:00 / 00:00

O tématu v Radiožurnálu mluvil předseda Sekce mladých lékařů ČLK Jan Přáda

Na zpracování žádosti má resort půl roku. A i podle Prymuly se už většinu z nich podařilo schválit. „Na ministerstvo zdravotnictví dorazilo celkem asi 1320 žádostí, které byly procesovány, v tuto chvíli je vyřízeno 820 žádostí a 500 ještě vyřešeno není, a tady je potřeba říct, že to je z důvodu, že ta žádost měla administrativní vady,“ upřesňuje náměstek.

Nové vzdělávací programy už v Česku platí dva roky. Lékařům na pracovištích, která žádost poslala ještě před začátkem platnosti novely zákona, úřady vzdělávání uznají bez problémů. Složitější je to tam, kde zařízení o akreditaci žádalo později.

Ani tady se ale mladí lékaři nemusí obávat, říká náměstek Prymula. „Vztahují se na ně přechodové paragrafy, které považují to pracoviště za akreditované, pokud si ta nemocnice požádá o akreditaci. To znamená, že jim to zpětně uzná za dobu, která tam byla, a to platí do 30. 4. 2019. Pokud to přesáhne tuhle dobu a pak ta akreditace bude udělena, lékař si musí žádat sám, aby mu byla započtena praxe na pracovišti, které splňovalo parametry akreditovaného, byť tu akreditaci nemělo,“ vysvětluje náměstek.

Ministerstvo ale podle Prymuly chystá novelu, aby vše fungovalo automaticky bez nutnosti podat žádost. V Česku každý rok z lékařských fakult vyjde přes 1300 absolventů všeobecného lékařství.

Janetta Roubková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme