Část ředitelů nemocnic kritizuje společné nákupy materiálu, podle ministerstva se ušetřilo 200 milionů

Injekční stříkačky, gázy, rukavice, ale i některé léky. To je jen krátký výčet toho, co už rok pořizují fakultní nemocnice v pilotním projektu společných nákupů. Podle ministerstva zdravotnictví se tak za tu dobu ušetřilo zhruba 200 milionů korun. Vedení čtyř oslovených nemocnic k tomu ale má výtky. Nákup zboží prý trvá déle a některé nemocnice to dokonce vyjde dráž než předtím.

Praha / Olomouc Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Lékaři olomoucké fakultní nemocnice používají zatím jako jediní v Česku nový unikátní implantát

Lékařské nástroje (ilustrační foto) | Foto: Dalibor Peřina | Zdroj: Fakultní nemocnice Olomouc

„Podařilo se nám ušetřit na injekčních stříkačkách, zhruba je to 150 tisíc Kč ročně, přičemž celkový objem nákupu je nějakých 900 tisíc, takže je to kolem 15 procent, co jsme ušetřili,“ řekl Radiožurnálu náměstek pro obchod Thomayerovy nemocnice Petr Hrabánek. Dalších 50 tisíc nemocnice ušetřila na gáze.

Přehrát

00:00 / 00:00

Co vadí ředitelům nemocnic na sdružených nákupech? Zjišťovala Janetta Roubková

Materiál se ale do zdravotnického zařízení dostává později, protože proces trvá déle.

To samé společným nákupům vytýká i ředitel Všeobecné fakultní nemocnice v Praze David Feltl.

„Trvá to déle samozřejmě, protože koordinujete požadavky 15 nemocnic, každá je velká, každá je důležitá a my nemůžeme říct ‚bude to takhle podle nás, protože my si to myslíme‘,“ nechal se slyšet.

Platební morálka

Jedním z největších problémů je ale to, že každá nemocnice je v jiné ekonomické situaci. Některé jsou schopny dodavatelům platit včas a mají tak výhodnější ceny. Jiným to ale trvá násobně déle. 

Rumburskou nemocnici by mohla převzít Krajská zdravotní. Od města ve smlouvě požaduje oddlužení

Číst článek

První skupině se tak sdružené nákupy nemusí vyplatit, jak upozornil ředitel jedné z fakultních nemocnic, který si přál zachovat anonymitu.

„Výběrové řízení se velmi obtížně nastavuje, když někdo platí do 60 dnů a někdo za 200 dnů. Tam je pak těžké dosáhnout ušetření a paradoxně by to mohlo vést k tomu, že některé nemocnice, ty, co jsou na tom ekonomicky dobře, budou nakupovat dráže, než jak to měly předtím,“ je přesvědčen.

Ředitelé chtějí změnu

To je případ třeba olomoucké fakultní nemocnice, která měla problém s nákupem operačních rukavic.

„Ta soutěž není ukončená. Nejsou problémy u dodavatelů s kvalitou produktů, ale v tom sdruženém nákupu, kde je osm nemocnic, které mají zhoršenou platební morálku a firmy to kritizují a namítají. To znamená, že je to ve stavu, kdy byly dotazy, námitky a firmy to chtějí dát až na ÚOHS (Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, pozn. red.), že ve své podstatě by ta situace neměla existovat,“ vysvětlil Radiožurnálu náměstek nemocnice Čeněk Merta.

Lékaři jsou kvůli pomalé akreditaci v nejistotě, tvrdí nemocnice. Ministerstvo se brání

Číst článek

Ředitelé nemocnic se proto shodují, že by se měl způsob společných nákupů změnit. 

„To znamená, že se nebude nakupovat pro všechny nemocnice, ale nemocnice podobné skladbou pacientů, obratem, platební schopností, že se druží a bude to konsorcium tří čtyř nemocnic a že to bude rychlejší a efektivnější,“ přiblížil David Feltl ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze s tím, že s ministerstvem zdravotnictví řeší další postup.

Změna sortimentu?

Podle již zmíněného ředitele jedné z fakultních nemocnic, který si přál anonymitu, by se také mělo uvažovat o změně sortimentu, který se tímto způsobem nakupuje. Současná podoba sdružených nákupů podle něj nemá smysl.

Hrozí konec domácí péče? Poskytovatelům chybí asi miliarda korun, za její získání rozjeli petici

Číst článek

„Tímto způsobem by se dalo ušetřit při sdružených nákupech některých typů lékařských přístrojů, jako jsou dýchací přístroje, anesteziologické atd., které většinou nemocnice nakupují ročně v jednotkách kusů. U léků a zdravotnických prostředků v tom velký potenciál nevidím.“

Třeba pražská Thomayerova nemocnice a Fakultní nemocnice Olomouc už se společně do nákupu přístrojů pouští. Chystají zakázku na lineární urychlovače, které se používají na ozařování onkologických pacientů.

„Předpoklad za ty dva urychlovače, za to příslušenství, software atd. je zhruba 150 milionů. Jsou přes 10 let staré a potřebujeme je obměnit, protože jsou morálně i technicky zastaralé, protože životnost je osm let,“ řekl Petr Hrabánek z Thomayerovy nemocnice.

Sedm z deseti

Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) resort zakázku schválil a její vypsání je otázkou týdnů. Pilotní projekt společných nákupů se tak posune do druhé fáze, ve které mají přibýt další komodity.

„Stříkačky, staplery, zajištění koagulačních testů z čerstvě plněné krve včetně zápůjčky, spotřební materiál pro podtlakovou terapii se zápůjčkou zařízení, sáčky na sběr moči. Často jsou to spotřební prostředky, které se používají ve velkém množství,“ vyjmenoval Vojtěch.

Společné nákupy tak budou pokračovat. Dosud se z naplánovaných celkem deseti veřejných zakázek podařilo dokončit sedm. Třeba u gázy a injekčních stříkaček. Tady podle resortu úspory dosahují dohromady víc než 16 milionů korun.

Janetta Němcová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme