Proč opatření nefungují? Chybí respekt i motivace. ‚Je nutné kontrolovat ta smysluplná,’ říká sociolog
Sněmovnou prošel ve čtvrtek odpoledne ve zrychleném režimu zvláštní pandemický zákon na základě dohody mezi vládou a větší části opozice. Mezitím z tuzemských nemocnic přicházejí zprávy, že zařízení jsou prakticky plná. Tři členové národní ekonomické rady proto vyzvali vládu, aby se pokusila udělat maximum pro zamezení ztrát na životech. „Je nutné v regionální úrovni zavést lockdowny,” myslí si jeden z nich, Daniel Prokop.
V týdnu ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) na tiskové konferenci řekl, že lidé nedodržují protiepidemická opatření, a proto nemá cenu vyhlásit další restrikce. Odpovědnost je podle něj na každém zvlášť.
Epidemiolog Smejkal: Obchody bych otevíral ve fázi stagnace, ne růstů. Víme, jak to může dopadnout
Číst článek
Sociolog a zakladatel společnosti PAQ Research Daniel Prokop mu v tom dal ve vysílání Radiožurnálu a Českého rozhlasu Plus dal za pravdu v tom, že by měli uvážit své chování. Neznamená to ale podle něj, že další opatření nemají smysl. „Ve výzvě jsme sepsali deset opatření, které doporučujeme od podzimu a ani jedno z nich není plně zavedeno,” řekl.
Dodal, že současná opatření jsou sice neúplná a nejsou v podstatě vymáhaná, ale to neznamená, že jsou zbytečná. „Podle našich čísel redukují kontakty zhruba o 40 procent, redukující výrazně i výchozí reprodukční číslo, takže delegimitizovat opatření je kontraproduktivní,” popsal.
Ztráta motivace
Ministr zároveň uvedl, že opatření nedodržuje až polovina lidí. Ani s tím nemůže Prokop souhlasit, je jich podle něj „výrazně méně.” Problém je podle něj třeba v tom, že lidi stále ztrácejí výraznou část mzdy a nákaza se stále šíří v provozech.
„Je problém, když pracujete ve fabrice s třiceti lidmi a máte věřit tomu, že pomůže, když nepojedete lyžovat. Nevyrovnanost opatření a to, že tam není motivace, vedou k poklesu ochoty v tom systému participovat. Musíme změnit ten systém, ne říct, že to nefunguje a ať se každý stará sám o sebe, když to trochu přeženu,” vysvětlil.
Určitá pasivita lidí má ale podle místopředsedy poslaneckého výboru pro zdravotnictví Julia Špičáka (za ANO) logiku, lidé jsou totiž unavení. „Myslím, že opatření jsou do značné míry opodstatněná. Problém je, že implementace opatření bude vidět za poměrně dlouhou dobu. A my to potřebujeme srazit ze dne na den,” řekl.
Jaké je řešení?
Podle poslance by bylo potřeba, aby lidé měli respekt. Prokop zase uvedl, že pomoct by mohly regionální lockdowny, které by počty nakažených rychle srazily. „Těžko se to lidem vysvětluje a vzbudí to velmi negativní reakci,” oponoval Špičák.
A co by podle sociologa lidi mohlo motivovat? Zásadní je náhrada platu v karanténě a to i pro OSVČ, povinné testování ve velkých průmyslových a skladových provozech nebo jejich uzavření. Dále je nutné firmy a lidi motivovat k home office, platit jim testy nebo hradit výjezdy zdravotníků do škol. „Je nutné kontrolovat opatření, které víme, že dávají smysl - karantény nebo opatření v provozech,” doplnil.
