Nemocnice stále víc využívají ombudsmany. Pacienti se jim svěří snadněji než úředníkům
Nemocničních ombudsmanů přibývá. Pacienti i nemocnice si je většinou chválí. Pomáhají jim mírnou cestou vyřídit problémy a stížnosti nebo získat a ověřit informace. Podle Asociace nemocnic si je budou zdravotnická zařízení hýčkat tím víc, čím větší bude konkurence ve zdravotnictví.
„Řadě pacientů se nelíbí možnost parkování, vymáhání regulačních poplatků, tam musíme vysvětlovat, že se nejedná o výmysl nemocnice, ale o zákonnou úpravu, kterou jsme povinni respektovat. Některým pacientům se nelíbí stravování, některým rozsah programového vybavení televizí na pokojích,“ říká ombudsmanka pražské nemocnice v Motole Vladimíra Dvořáková, na co si jí pacienti nejčastěji stěžují.
Ombudsman Fakultní nemocnice v Ostravě Antonín Blahuta dodává, že připomínky pacientů se týkají také dlouhých čekacích lhůt na vyšetření a výkony.
Vladimíra Dvořáková dělá ombudsmanku v pražské fakultní nemocnici v Motole asi rok, za tu dobu řešila na tři stovky připomínek. Některé jsou úsměvné. Třeba jeden pacient si chtěl odnést domů umělý kloub, který mu lékaři vyoperovali. A nechtěl pochopit, že to hygienické předpisy neumožňují.
„Nakonec naprosto vážně uvedl důvod, že jeho tělo bylo na tento kloub 15 let zvyklé a že se mu bude po kloubu stýskat. Když ho odloží na noční stolek, tělo bude v pohodě,“ vzpomíná Dvořáková.
Nemocniční ombudsman také musí chtě nechtě řešit rodinné problémy. Třeba když těžce nemocný pacient bez rozloučení z nemocnice odejde ke své přítelkyni - a nemocnice musí ohlásit, že zmizel manželce.
„K odchodu došlo v pátek, pacient se v pondělí večer dostavil do nemocnice a byl velmi rozhořčen, protože strávil víkend u své přítelkyně, pro manželku byl v nemocnici. Ta ale dostala hlášení, že pacient odešel a tak se samozřejmě zajímala. Tím, že jsme plnili zákonnou ohlašovací povinnost jsme způsobili rozkol v rodině,“ uvádí Dvořáková.