Nepamatuji, že by si nenechal poradit, říká o Havlovi jeho poradce Kocáb

Deset let působil hudebník, bývalý poslanec Federálního shromáždění ČSFR a exministr pro lidská práva a menšiny Michael Kocáb jako externí poradce prezidenta Václava Havla. Vzpomíná na něj hlavně jako na otevřeného člověka, který měl výjimečnou schopnost naslouchat.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Michael Kocáb před domem Václava Havla

Michael Kocáb před domem Václava Havla | Zdroj: ČTK

Michael Kocáb v rozhovoru pro Radiožurnál řekl, že nepamatuje případ, kdy by si Václav Havel nenechal poradit.

Přehrát

00:00 / 00:00

Rozhovor s Michaelem Kocábem v Ranním Radiožurnálu

„Václav Havel si vždycky nechal poradit, neměl s tím žádný problém. Dokonce šel tak daleko, že vyžadoval oponenturu, kritiku, byl rád, když se o věcech mohl pobavit. Mívali jsme takzvané čtvrteční polévky, kdy se sešli všichni jeho nejbližší, většinou ředitelé hradních sekcí, probírala se kompletně agenda a opravdu si nepamatuji, že by si nenechal poradit,“ říká Kocáb.

Před nedávnem vám Václav Havel ještě řekl: Michale, už jsme dlouho neprovedli žádnou rošťárnu. Vzpomínáte na nějakou?

„On skutečně měl takový smysl pro absurditu, který občas přenášel i do politiky, i když ty rošťárny byly drobnějšího rozměru. Například když byl summit NATO, tak jsme sháněli píseň Paula McCartneyho, tu jsme vybrali, ale nemohli jsme sehnat práva. Prezident nakonec rozhodl, že se na nějaká autorská práva vykašleme, což byla docela rošťárna, protože ta písnička byla v ten moment důležitější. On zkrátka měl tendenci jít trošku proti proudu, ale nikdy to nepřešvihnul.“

Strávil jste nemalou část života vedle významného politika, pak jste působil ve skutečné politice také. Co jste se naučil od Václava Havla?

„Hodně jsem se toho naučil a hodně mi ještě bude chybět otevřenost a schopnost naslouchat. To byla skutečně vlastnost, která byla u něj naprosto výjimečná, kdy on byl otevřený a reagoval na podněty. Prostě uměl naslouchat, to bylo něco vynikajícího. Měl také blízko k lidem. Potom laskavost a přívětivost v míře, kterou měl Havel, se skutečně nevídá a už vůbec ne u politiků. Skromnost, o které se také často mluví, to jsou asi ty nejdůležitější vlastnosti. Ale co měl také, je nesmírný cit pro úměrnost a velkou politickou prozíravost. Byl politik par excellence.“

Alžběta Havlová, Martin Hromádka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme