Nepředložením rozpočtu kabinet obchází účel zákona. Jsme na cestě k provizoriu, říká ústavní právník
Rozpočet na rok 2026 je v tuto chvíli velkým otazníkem. Předseda ANO Andrej Babiš by ocenil, kdyby prezident Petr Pavel přiměl končící vládu, aby návrh na příští rok znovu poslala. Vláda ho do Sněmovně zaslala na konci září. „Zákon výslovně neporušili, ale nepochybně obcházejí jeho účel,“ říká pro Radiožurnál ústavní právník, vedoucí Katedry politologie a sociologie Právnické fakulty Univerzity Karlovy a poradce prezidenta Jan Kysela.
Má prezident nějakou možnost přimět současnou vládu poslat rozpočet znovu do Sněmovny? Samozřejmě kromě toho neformálního vlivu.
Myslím si, že nad rámec neformálního vlivu žádnou možnost nemá. Jde přesně o to, o čem prezident republiky mluvil. Až se uvidí s panem premiérem, bylo by dobré, aby ho přesvědčil, aby udělal to, co je jediná možná cesta, chceme-li se vyhnout rozpočtovému provizoriu.
Zástupci končícího kabinetu řekli, že nevidí důvod návrh do Sněmovny opětovně předkládat, když s ním formující se nová koalice nesouhlasí. Poruší tím nějaký zákon, pokud současná vláda rozpočet nepředloží i do té nové Sněmovny?
Výslovně asi ne, ale celkově je to dost absurdní, protože vy ten rozpočet do Sněmovny posíláte za tím účelem, aby byl projednán, přijat a abychom ho zkrátka měli, aby stát měl podle čeho fungovat.
Říci, že jsme splnili literu zákona, to je zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, když jsme do konce září poslali státní rozpočet do Sněmovny, když bylo vcelku evidentní, že ten rozpočet vzápětí skončí v koši, protože platí zásada diskontinuity mezi jednou a druhou Poslaneckou sněmovnou.
To znamená, že nová Poslanecká sněmovna nemůže navazovat na tisky, které byly předluženy té předchozí. Takže sice jste vyhověli liteře zákona, ale obsahově nikoliv, protože smyslem zaslání toho státního rozpočtu do Poslanecké sněmovny je právě to, co jsem říkal – abychom ho měli a abychom od 1. ledna nefungovali v rozpočtovém provizoriu.
Takže pokud ten návrh zákona znovu nepošlete, tak směřujete k rozpočtovému provizoriu.
9:58
Bureš z ODS: Premiér nevidí ‚v současnosti‘ důvod předložit rozpočet. Navíc není ustavena Sněmovna
Číst článek
Ptáte-li se, jestli výslovně porušili zákon, tak výslovně zákon neporušili, ale nepochybně obcházejí účel toho, proč ten zákon takhle zní. A Českou republiku tedy nastavují na trajektorii spočívající právě v cestě k rozpočtovému provizoriu, což jistě není peklo na zemi, ale asi to není něco, k čemu bychom se měli radostně vztahovat.
Rozpočtové provizorium
Brání něco z druhé strany současné opozici, která ale skládá vládu, aby pracovala s tím už předloženým návrhem rozpočtu ze září, upravila ho podle svých představ a pokud sestaví vládu, tak ho předložila hned ke schválení Sněmovně?
Návrh zákona o státním rozpočtu je výlučná iniciativa vlády, nikdo jiný ho předložit nemůže. Takže se ptáte na to, jestli vám bude vadit, když ten návrh zákona bude předložený až v prosinci touto novou vládou.
Nová vláda si samozřejmě může dumat, nad čím chce, je otázkou, v jaké míře budou k dispozici zdroje ministerstva financí, v jaké míře budou úředníci ministerstva financí ochotni s těmi politiky, kteří ještě ve vládě nejsou konzultovat.
Pavel vyslyší Babiše. Promluví s Fialou o tom, aby končící vláda předložila rozpočet nové Sněmovně
Číst článek
Takže jako neformálně, pracovně, si můžete dělat, co chcete. Nicméně nevím přesně, z čeho plyne odhad pana předsedy Babiše, že vláda bude k mání až v prosinci, ale pokud by byla k mání až v prosinci, tak je asi vcelku evidentní, že během prosince všechna tři čtení státního rozpočtu těžko stihnete, takže tam prostě nabíhá to rozpočtové provizorium.
Pokud je nám jedno, že je rozpočtové provizorium ve hře, tak můžeme čekat týdny a měsíce, ale není mi úplně jasné, proč to vlastně děláme s výjimkou toho, s prominutím, že to chcete někomu nechat vyžrat, smím-li to tak říci.
‚Bohapustý šprajc‘
Ale pokud by teď ta současná vláda rozpočet do Sněmovny poslala, tak jaký by byl ten další postup, pokud je už teď jasné, že ta nová vláda ho chce upravit, že se jí nelíbí? Znamená to, že by ho nejprve museli poslanci odmítnout? A nedostali bychom se stejně do toho rozpočtového provizoria?
To je otázka, co přesně by se dělalo nebo nedělalo. Jestli jim vadí i ty základní parametry, to znamená objem příjmů a objem výdajů, jestli by tohle akceptovali a zaměřili by se na dílčí změny v jednotlivých rozpočtových kapitolách, anebo jestli by jim vadil i tenhle základ.
25:59
Kundra: Utéct před soudem do Sněmovny a nechat v tom Nagyovou, to by byla o Babišovi zajímavá zpráva
Číst článek
Každopádně ve chvíli, kdy to udělají, to znamená, že začnou ten návrh zákona o státním rozpočtu projednávat, mají zásadní námitku, vrátí to vládě, vláda má nějakou lhůtu na přepracování. Každopádně ten proces ale spustili a spustili ho v listopadu, nikoliv v prosinci.
Takže v jaké míře je tam pak to provizorium? To plyne z toho, co ti jednotliví aktéři udělají, jakou mají nebo nemají představu. Koneckonců se můžete v příštím roce k tomu státnímu rozpočtu vrátit a novelizovat ho. Ale když na tom vstupu neuděláte nic, tak se mi zdá, že je tedy bohapustý šprajc, pro nějž žádné legitimní, racionální, právní či podobné zdůvodnění nenacházím, takže se ptáte samozřejmě správně.
Pokud by to bylo tak, že v prvním čtení bude státní rozpočet vrácen proto, že jim nevyhovuje struktura nebo objem příjmů a výdajů, tak je docela dobře možné, že se k rozpočtovému provizoriu tak jako tak dostaneme. Ale řekl bych, že je to ten případ, kdy všichni dělají to, co mají, a holt se ve výsledku něco stalo. Zatímco v té variantě, ve které teď žijeme, se mi nezdá, že úplně všichni dělají, co mají.
Posunutí funkčního období
Celé je to komplikované tím, že funkční období Poslanecké sněmovny končí po předložení návrhu rozpočtu, začátek funkčního období sněmovny v říjnu tak není z rozpočtového hlediska vůbec vhodný. Bývalo to v lednu, ale posunulo se to po tom, co se Sněmovna v roce 2013 sama rozpustila. Jak by se dal začátek funkčního období Sněmovny posunout třeba zpátky na leden nebo na nějaký vhodnější termín?
Buď je vám to jedno a budete řešit problémy tohohle typu, nebo vám to jedno není, tak pak už máte jenom dvě možnosti. Jedna možnost je, že pracujete s vymezením rozpočtového roku, protože u nás je to tak, že rozpočtový rok je identický s kalendářním rokem. Nutně to tak být nemusí, což je, myslím, americký případ.
Babiš by měl zvážit, zda s Turkem bude riskovat velkou blamáž, řekl prezident Pavel
Číst článek
To je věc, kterou vám v uvozovkách stačí změnit v zákoně o rozpočtových pravidlech, a tím pádem by rozpočtový rok začínal jindy než 1. ledna. Potom vám nevadí, že začátkem října máte volby.
Druhou možností je se pokusit vrátit k předchozímu modelu, ve kterém jsme žili do roku 2013, tedy vrátit se k nějakému červnovému termínu, což znamená, že když vláda po červnových volbách nastoupí, tak má čas připravovat si svůj státní rozpočet a Sněmovna má možnost ho schválit.
Abyste tohoto docílili, tak byste museli postupovat úplně stejně jako v roce 2013, takže by někdy koncem března, za 3,5 roku, třípětinová většina poslanců navrhla prezidentovi, aby Poslaneckou sněmovnu rozpustil.
Prezident by ji tedy někdy na přelomu března a dubna rozpustil, tím pádem by se volby konaly právě na přelomu května a června a vrátili bychom se k tomu původnímu modelu. Jinými slovy, tahle formace, která teď začíná, by musela akceptovat, že její volební období bude o několik měsíců kratší, a pokud by to akceptovala, tak jsme vyřešili tenhle problém.
