V červnu půjde k volbám do Sněmovny zřejmě o něco méně lidí, než při volbách minulých. Ochota jít volit totiž u nás zatím stále klesá. Vyplývá to z průzkumů sociologů. Koho volit - to třeba ještě před šesti lety do poslední chvíle nevědělo 14 lidí ze sta. Teď už jich je celá pětina.

Tento článek je více než rok starý.

13:44 7. dubna 2002 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Lidé jsou hlavně čím dál víc zklamáni z politiků, a proto stále častěji volit nechtějí, říká Věra Haberlová z agentury STEM. "To je především taková bezradnost koho vlastně volit. Není to nezájem, ani se neukazuje, že by klesal zájem o politiku, ale co stoupá, je bezradnost z toho koho volit." Podobně to vidí i Jan Herzmann ze společnost Sofres Factum: "Dá se říct, že lidí, kteří nemají dopředu jasno, koho budou chtít volit, přibývá. To znamená ve většině případů, že tito lidé čekají na nějaký signál, možná symbol, podle kterého by se na poslední chvíli rozhodli, které straně dají hlas."

K volbám do sněmovny proto v červnu přijde opět o něco méně lidí než minule, odhadují sociologové. "Mohlo by jich být o dvě, tři procenta méně z oprávněných voličů." I tak by by účast ve volbách neměla být nižší než 70 procent. A to je o hodně víc než v zemí s vyspělejší demokracií. Tam chodí k volbám asi jen polovina lidí.

Markéta Kaclová, Vít Dvořák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít