NERV a ministři mají doladit opatření proti krizi

Národní ekonomická rada vlády (NERV) a šéfové jednotlivých resortů mají dokončit balíček protikrizových opatřeních. Dokument má ve svých 32ti bodech přijít s návrhem, jak oživit domácí ekonomiku, které letos hrozí až dvouprocentní pokles.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

sídlo vlády | Foto: Jan Rosenauer

NERV navrhuje podpořit nejen podnikání, export a zaměstnanost, ale i ekologické projekty, školství a vědu s výzkumem. Hotový materiál by měla zítra projednat vláda. Následně ho premiér Mirek Topolánek představí poslancům.

Národní ekonomická rada vlády, která má deset členů, v závěru ledna přednesla ministrům své návrhy na řešení krize. Podle premiéra Mirka Topolánka obsahovaly na 250 různých opatření, o kterých se dále jednalo. Vláda podpoří zaměstnanost i investice, například do výzkumu a vzdělání nebo infrastruktury.

Vládní plán boje s krizí zahrne kroky jak na příjmové, tak na výdajové stránce státního rozpočtu. Podle premiéra Topolánka budou součástí plánu legislativní i exekutivní nástroje. Opatření proti světové hospodářské krizi představila v lednu také ČSSD. Chce zavést například třicetiprocentní daň ze superhrubé mzdy pro lidi, kteří vydělávají více než 1,2 milionu korun ročně. Dále hodlá zvýšit základní slevu na dani o 3 600 korun ročně nebo letos jednorázově vyplatit 13. důchod starobním i invalidním důchodcům.

Na důchody chce ČSSD vzít část peněz státu z loňské dividendy ČEZ. Strana také například požaduje zvýšení podpory v nezaměstnanosti a rozložení plánu deregulace nájemného do delšího časového období. Oznámil to stínový ministr a místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka.

Ministr financí Miroslav Kalousek to ale odmítá s tím, že stát má omezené možnosti i prostředky, které může použít, aby neohrozil stabilitu veřejných financí. Podle něj by je měl věnovat hlavně na podporu zaměstnanosti.

Členy NERV jsou poradce americké investiční banky Goldman Sachs Vladimír Dlouhý, prezident Sdružení automobilového průmyslu a generální ředitel společnosti Volkswagen Group v Rusku Martin Jahn, prezident České bankovní asociace a generální ředitel UniCredit Bank Czech Republic Jiří Kunert, ředitel Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd UK a šéf poradenské společnosti EEIP Michal Mejstřík, prezident Asociace penzijních fondů a bývalý ministr financí Jiří Rusnok, hlavní makroekonomický stratég ČSOB Tomáš Sedláček, děkan Národohospodářské fakulty VŠE a předseda akademické rady Liberálního institutu Jiří Schwarz, vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Jiří Weigl, ekonomický konzultant Miroslav Zámečník a ekonom a ekonomický publicista Pavel Kohout.

České hospodářství si v závěru loňského roku překvapivě udrželo růst. Podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu se hrubý domácí produkt meziročně zvýšil o 1 %. Ekonomové přitom kvůli propadům našeho exportu a místní průmyslové výroby očekávali stagnaci nebo pokles. Za o něco lepším výkonem českého hospodářství stojí podle domácích ekonomů hlavně tvorba zásob, řada firem totiž kvůli propadu poptávky vyráběla na sklad.

Přečtěte si také:
Hospodářský výkon Evropy podle nejnovějších čísel stále klesá

Lubica Bergmanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme