Neziskové organizace bojují o přežití. Stát stále více utahuje opasky
Nedostatek peněz v neziskových organizacích se začíná dotýkat dobrovolnické práce. Zatímco ještě před ekonomickou krizí pracovali dobrovolníci zadarmo, dnes už chtějí za služby alespoň symbolické částky. A některé neziskovky už musely dokonce hromadně propouštět.
Studium cizích jazyků je jen zlomkem toho, co můžou senioři v neziskové organizaci Život 90 dělat. Kurzu Italština pro pokročilé vede čerstvá osmdesátnice paní Vojtíšková.
„Jsem velký fanda italštiny. Už jsme na konci učebnice, už se domluvíme italsky. Jsou většinou mladší, takže já tady mládnu,“ říká paní Vojtíšková.
Lidé jako paní Vojtíšková dostávali doteď za své dobrovolnictví kávu a na Vánoce balíček s poděkováním. Teď se situace v mnohých neziskovkách mění.
Jak dopadá finanční krize na neziskový sektor, zjišťovala reportérka ČRo Květa Moravcová
„Pomáhají pořád stejně, ale dolehla na ně trošku finanční krize, že už říkají: ‚Budu to muset trošku snížit, protože si musím vydělat nějaké peníze, abych mohl doplatit činži a mohl si koupit léky‘. Netlačí ale na nás,“ řekla Radiožurnálu spoluzakladatelka Života 90 Blanka Lormanová, která za 22 let své práce takovou nouzi nepamatuje.
Jenže neziskové organizace nemají peněz nazbyt. I Život 90 už musel zrušit některé služby jako třeba dopravu speciálním autobusem. Zvlášť bolestivé bylo pro jeho ředitele Jana Lormana uzavření redakce časopisu Generace.
„Je nám to strašně, ale strašně líto, protože jsme ho vydávali třináct let. Byl to nejstarší seniorský časopis v České republice,“ vysvětluje Jan Lorman.
Zástupci nevidomých a slabozrakých budou v Praze řešit palčivé problémy
Peníze přestaly pomáhat i v dalších neziskovkách. Třeba Slezská diakonie musela propustit sto lidí, protože přišla o 40 procent z grantů, tedy 45 milionů korun.
„Museli jsme některé dílny zavřít. Naši klienti zůstali doma, zaměstnanci přišli o práci. Pak tu byla sociální asistence v rodinách. Tam jsme také museli výrazně omezit služby. A pak to byla činnost azylových domů, kde jsme mnohé zaměstnance také museli propustit a ta činnost byla výrazně omezena,“ řekla ředitelka Slezské diakonie Zuzana Filipková s tím, že po půl roce vyjednávání jim stát slíbil 30 milionů korun.
A je v neziskovém sektoru nějaká dobrá zpráva? Ta prý přijde, až se stát postará o stabilní podmínky a neziskovky nebudou muset žebrat o peníze každý rok.
