Na některé projekty pro neziskové organizace v sociálních službách nezbyly dotace. Stát uznal chybu
Neziskové organizace, které pomáhají chudým nebo závislým, se na konci března ocitly v nejistotě. Zejména ty v Brně nebo Ostravě, ale i v jiných městech. Nezískaly totiž dotaci od ministerstva práce a sociálních věcí, se kterou počítaly. Vedení Brna se kvůli tomu obrátilo dopisem na ministra práce. Žádá po něm, aby vyřešil problémy s financováním, které by podle magistrátu mohly mít negativní dopad na sociální služby na několik let dopředu.
Resort slíbil, že peníze zkusí zajistit a částečně uznal pochybení státu.
„Naplánovali jsme projekt bezplatného dluhového poradenství, které pro naši cílovou skupinu, tedy Romy ohrožené sociálním vyloučením, chybí. Pak je to podpora zaměstnanosti, aby se klienti oddlužili. Dále projekt zdraví a osvěty, tedy aby klienti docházeli na povinné lékařské prohlídky a snižovaly se tím náklady na veřejné zdraví. A nakonec je to velký projekt na otevření poradny, kam může kdokoliv s problémem přijít a pracovníci tam rozklíčují, co ho trápí, a pomoc poskytnou,“ vyjmenovává Zuzana Siváková ze spolku IQ Roma Servis projekty, na které žádala 40 milionů korun.
‚Nevýznamné naplnění účelu.‘ Peníze na genderové audity nebyly správně využity, tvrdí kontrolní úřad
Číst článek
Skončily pod čarou jako desítky dalších. Organizace teď neví, jestli budou mít na zaplacení nájmu předdomluvených prostor nebo dohodnutých úvazků.
„Nejsme aktuálně schopní podepsat nájemní smlouvu a slíbit pronajímateli, že tam takovou službu spustíme. Nám sice nějací pracovníci chodí na výběrová řízení, ale nevíme, kdy budou moct nastoupit,“ dodává Siváková.
Podobný problém má i brněnská diecézní charita, která pomáhá třeba lidem bez domova. Ta čeká na 24 milionů korun ve čtyřech projektech, týkají se Vysočiny i Jihomoravského kraje.
„Jeden program v Jihlavě nám prošel. Pak jsme chtěli ve Žďáru nad Sázavou pomáhat rodinám v nouzi. A k tomu dlouhodobě nezaměstnaným v Brně, za tři roky se chceme postarat o 200 lidí. A nakonec je to terénní služba, navýšení o tři úvazky z aktuálních necelých tří úvazků. Pokud se to nepovede, budeme tu práci v omezenějším měřítku muset zvládnout v současném stavu. Jenže lidí, kteří tu pomoc potřebují, přibývá,“ krčí rameny ředitel brněnské charity Oldřich Haičman.
Předčasné ukončení
Ministerstvo práce a sociálních věcí v jedné z výzev od loňského léta rozdělovalo 900 milionů korun, organizace či radnice do ní včas přihlásily projekty za dvě miliardy. Když ministerstvo zjistilo, že už nemá žadatelům co rozdat, zkrátilo lhůtu pro přihlašování projektů.
Stát se snaží čelit přeplněným školkám. Nově chce dotovat hlídání dětí mezi sousedy
Číst článek
„Počítali jsme s tím, že ty peníze tam budou dostatečné a že se ty projekty podaří podpořit. Ta výzva měla trvat do podzimu letošního roku, ale byla předčasně ukončená proto, že tam nebyly finance. Doufám, že se vláda pochlapí a že tam ty peníze přesune, a ty služby budou dofinancované,“ vysvětluje Haičman.
Potvrzuje to i Zuzana Siváková z IQ Roma Servisu. „My jsme byli celou dobu ujišťováni, že peněz bude dost, a že se máme soustředit na to, aby naše projekty byly kvalitní. Že nepůjde o to, jak rychle je přihlásíme. A najednou jsme zjistili, že už v prosinci byly ty peníze vyčerpané, my jsme žádosti podávali v lednu. Bylo to včas, splnili jsme všechny dané podmínky, ale už jsme neměli co dostat,“ podivuje se Siváková nad tím, že rychlost podání žádosti o dotaci nakonec měla větší vliv na její získání než kvalita projektu.
To ministerstvo práce a sociálních věcí rozporuje. „O žádné porušení podmínek či nerovný přístup se nejedná, kvalita podaných žádostí je hodnocena v rámci tzv. věcného hodnocení. Hodnotící kritéria jsou veřejná. A hodnotící proces nyní probíhá a bude ukončen až počátkem května,“ ujišťuje mluvčí resortu Jakub Augusta s tím, že všichni žadatelé dopředu znali rozdělovanou částku a podmínky jejího získání.
Připouští ale, že ze strany státu došlo k chybě. „Koncem loňského roku se ale ukázalo, že nebyla ze strany Agentury pro sociální začleňování (spadá pod ministerstvo pro místní rozvoj – pozn. red.) dostatečně komunikována a vůči obcím koordinována celková maximální výše alokace stanovená výzvou,“ uvedl Augusta.
Šéf NKÚ Kala: Naše ekonomika plíživě přešla z tržní ekonomiky do ekonomiky silně závislé na dotacích
Číst článek
Resort se podle něj situaci snaží od ledna intenzivně řešit. „Řídicí orgán tohoto dotačního programu hledá možnosti navýšení výzvy tak, aby maximum projektů, které projdou věcným hodnocením, bylo podpořeno,“ doplňuje mluvčí a dodává, že k navýšení množství peněz by mohlo dojít v dubnu. Konkrétní částku neuvedl.
Z údajů zveřejněných na webu ministerstva práce a sociálních věcí vyplývá, že pod čarou skončily projekty za asi 700 milionů korun. Jen Brno by na tom přišlo o asi 200 milionů.
„V rámci této výzvy bylo podáno ze strany nestátních neziskových organizací a města Brna 36 projektů v celkové výši 324 milionů korun. Z tohoto počtu by mělo být podpořeno jen osm projektů v částce 56 milionů. Pokud by k podpoře nedošlo, zkomplikovala by se role města v řešení sociálního vyloučení v Brně, a to na několik dalších let,“ přetlumočil mluvčí Brna Filip Poňuchálek obsah dopisu, který koncem března poslalo vedení města na ministerstvo práce, a ve kterém žádá o navýšení financí.
Otevřený dopis premiérovi
Zástupci neziskových organizací připomínají, že na problém s nedostatečným financováním sociálních služeb vládu opakovaně upozorňovali několik let, intenzivněji od loňska.
Platforma pro sociální bydlení namítala, že současná vláda ještě nezměnila rozhodnutí vlády minulé a neposlala 270 milionů eur do Evropského sociálního fondu, odkud by je mohly čerpat sociální služby namísto třeba dopravních projektů z takzvaného Fondu soudržnosti.
„Už v roce 2020 jsme upozorňovali na to, že nechceme, aby tyto peníze určené pro sociální služby nebyly investované takzvaně do betonu. Předchozí vláda z jednoho fondu do druhého převedla deset procent prostředků s příslibem, že pokud by se socioekonomická situace v Česku zhoršila, tak je možné peníze navrátit. A za celou to dobu se to nestalo a jen se prohlubuje náročná situace a sbíráme plody toho, že nám peníze výrazně chybí. Čelíme velmi vysoké inflaci, dopadům války, postpandemickému stavu a nůžky se pořád rozevírají,“ varuje ředitelka Platformy pro sociální bydlení Barbora Bírová.
Nazývat neziskovky darmoužrouty je nebezpečné, dobrých lidí je ale většina, říká ředitel Armády spásy
Číst článek
A tak 20. března – pět dní po ukončení přihlašování projektů do zmiňované dotační výzvy – poslala platforma společně se zhruba třicítkou dalších organizací otevřený dopis premiérovi. V něm stojí podobné informace, na které platforma upozorňovala loni v létě.
„Počítám s tím, že v okamžiku, kdy se otevřou debaty o případných převodech prostředků mezi programy v České republice, mimo jiné v reakci na změněnou situaci v souvislosti s válkou na Ukrajině, bude ministerstvo práce usilovat o vrácení převedené alokace zpět do Evropského sociálního fondu,“ odpověděl tehdy organizacím ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka z KDU-ČSL.
Zatím k tomu nedošlo. „Vzhledem k tomu, že jednotliví ministři dosud nedokázali zaujmout potřebné jednotné stanovisko, žádáme Vás tímto, aby o rozhodnutí ve věci alokace a revize postupu rozhodla vládní koalice,“ stojí proto v posledním otevřeném dopise organizací.
Podle jejích zástupců není možné s rozhodnutím dále otálet. Připomínají, že v Česku stále přibývá domácností, které chudnou a kterým hrozí, že přijdou o domov, anebo už o něj přišly a potřebují pomoc.
