Služby českých neziskovek se zlepšují, lidé je ale vnímají hůře, uvádí zpráva americké agentury
Českým neziskovým organizacím se daří zlepšovat nabídku a kvalitu svých služeb, zhoršil se ale jejich mediální obraz. V žebříčku střední a východní Evropy je tak Česká republika stále na vrcholu. Uvádí to zpráva o udržitelném rozvoji občanského sektoru za rok 2018, která srovnává situaci ve 24 zemích bývalého východního bloku. Index udržitelného rozvoje sestavuje po do dvě desetiletí Americká agentura pro mezinárodní rozvoj (USAID).
„Aktuální výsledky mezinárodního srovnání přinesly dobrou i špatnou zprávu. Sice se zlepšila nabídka a úroveň služeb, které neziskové organizace poskytují veřejnosti, současně se však druhým rokem po sobě zhoršil jejich veřejný obraz,“ shrnul výsledky zprávy Marek Šedivý, prezident Asociace veřejně prospěšných organizací ČR (AVPO ČR), která se na tvorbě zprávy podílela.
Češi v roli dobrovolníků. Mladí lidé vyrážejí pomáhat obyvatelům Indie, Mexika, Keni nebo Peru
Číst článek
Zhoršení veřejného obrazu neziskovek v Česku začalo podle Šedivého migrační vlnou a následným aktivismem mnoha neziskových organizací při pomoci uprhlíkům. „Zdejší politika i většina společnosti aktivistický přístup odmítá,“ uvedl. Vliv mají i fake news, které mají bezesporu vliv na část populace a o neziskových organizacích informují vesměs negativně. Svůj díl na zhoršujícím se mediálním obrazu podle Šedivého nesou i některá média, která přebírají postoje politiků.
Bodové hodnocení českého neziskového sektoru se za posledních šest let výrazněji nezměnilo. Česká republika byla dlouhodobě na třetím místě za Estonskem a Polskem, aktuálně se dělí o druhou příčku s Litvou, Lotyšskem a právě Polskem, které nedávno zaznamenalo propad v hodnocení.
Do sledovaného regionu patří země V4, Pobaltí, Balkán, Rusko a několik postsovětských republik. Index srovnává právní prostředí, finanční zajištění neziskových organizací, jejich organizační základnu, prosazování zájmů, poskytování služeb, infrastrukturu a obraz v očích veřejnosti.
Veřejná kritika
Neziskovky jako terč? Podle Volného vymývají dětem mozky. ‚Pomáhají tam, kde stát zaspal,‘ oponuje Gajdůšková
Číst článek
Aktuální zpráva USAID mimo jiné uvádí, že zlepšování nabídky a kvality služeb ze strany neziskových organizací v České republice může být paradoxně i důsledkem množících se mediálních útoků. Zmíněny jsou i příčiny kritických postojů veřejnosti k neziskovkám, které vychází především z neznalosti a nepochopení.
„Veřejnost a bohužel ani politici nebo novináři často neumějí rozlišovat mezi neziskovkami z pohledu jejich poslání a házejí neziskové organizace do jednoho pytle. Veřejá kritika přitom často míří výhradně na takzvané advokační neziskovky, svezou se s ní ale i servisní organizace, které se starají o nemocné děti, seniory nebo handicapované,“ dodal Šedivý.
Podle údajů Českého statistického úřadu z března 2019 bylo v České republice registrováno 99 558 spolků a 26 497 pobočných spolků, 2810 obecně prospěšných společností, 1083 zapsaných ústavů, 556 nadací, 2017 nadačních fondů a 4138 církevních organizací.
