Nezmatkovat, tak zní rada operátorů tísňových linek
Pokud se dostaneme do situace, kdy je nutné použít tísňovou linku, nejdůležitější věcí je zachovat klidnou hlavu. Zároveň bychom měli na úvod telefonátu říct jen to podstatné a pak se nechat vést otázkami operátora.
Například hasiči mají k dispozici takzvanou lokalizaci volajícího. Pokud voláme z mobilního telefonu, na monitoru okamžitě vidí přibližnou oblast, kde se nacházíme.To prozrazuje operační důstojník pražských hasičů Pavel Boček.
„Není to samozřejmě úplně přesné, že by člověk byl lokalizovaný úplně na metr. Nicméně víme zhruba, že tady v tom okruhu se člověk asi nachází. Je to zhruba 1500 metrů, jak kdy, jak je velká hustota buněk, které signál zachytávají."
Pokud potřebujeme zavolat pomoc a nevíme, kde jsme, může pomoct obyčejný sloup. Třeba v Praze jsou všechny lampy očíslované.
Při volání na tísňovou linku pak stačí nahlásit číslo, které je na sloupu ve výšce očí. Operátor díky němu dokáže najít naši polohu, říká šéf operačního střediska pražské policie Petr Matějček.
„Máme jako jeden z mapových podkladů seznam těchto sloupů a pokud občan řekne, že je to třeba sloup 25.18, tak my zadáme do systému toto číslo a okamžitě se nám na mapě zobrazí, kde se nachází."
„Může se stát, že tam ty sloupy nejsou, je polepen a tak podobně, takže potom záleží na zkušenostech operátora, jakým stylem vytěží oznamovatele k nějakým důležitým budovám, objektům, abychom ztotožnili místo, kde se nachází," dodává Matěječek.
