'Nikdy jsem je neprodal, ředitel hraje hloupého.' Poláci chtějí z jižních Čech zpátky dva vlaky

Jindřichohradecká úzkokolejka musí na policii vysvětlovat podivný nákup parní lokomotivy a motorového vozu z Polska. Na Vrchní státní zastupitelství v Praze se nedávno přihlásil jejich někdejší majitel. Tvrdí, že nikdy neuzavřel platné kupní smlouvy, a oba vlaky chce zpátky. Před třinácti lety je pořídil bývalý ředitel jindřichohradecké úzkokolejky Jan Šatava. Současné vedení přiznalo Radiožurnálu, že obchod provázely nestandardní okolnosti.

Jindřichův Hradec Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vlak M27 na jindřichohradecké úzkokolejce | Foto: Archiv JHMD

Parní lokomotiva Px-48 přezdívaná Polka i motorový vůz M27 jezdily až do roku 2004 na úzkokolejce v Rudách na jihu Polska, kterou tehdy provozovalo Sdružení přátel Hornoslezské úzkokolejné železnice v čele s Januszem Gieruckým.

Nadšenci nedaleko Brna staví úzkokolejku, každý rok několik desítek metrů

Číst článek

Podle přednosty stanice v Rudách Jarosława Lószcze ale pod jeho vedením nefungovala úzkokolejka dobře: „Nerozvíjela se, a tak se obec rozhodla, že ji bude provozovat sama.“

S Januszem Gieruckim se obec rozešla ve zlém. „Jsem starostou teprve tři roky, ale historie naší obce s panem Gieruckým je dlouhá a bolestná. Poslední soudní spor s ním skončil teprve nedávno,“ říká ve své kanceláři Paweł Macha, starosta obce Kuźnia Raciborska, ke které Rudy patří. Kvůli vypovězené smlouvě musel v roce 2004 i se svými vlaky Gierucki z Rud pryč. Dva z nich převezl právě do Jindřichova Hradce.

Na lokomotivu neexistuje kupní smlouva

Jindřichohradecké místní dráhy tehdy řídil Jan Šatava. Tvrdí, že oba vlaky od Gieruckého koupil: „Je to jednoduché, před dvanácti nebo třinácti lety jsme z Polska zakoupili lokomotivu a vrak motorového vozu, oboje neprovozuschopné a ve špatném technickém stavu, uzavřeli jsme kupní smlouvu a zaplatili kupní cenu. K tomu není co dál rozvádět.“

To ale podle Janusze Gieruckého není pravda. S Šatavou se prý nejprve dohodl pouze na uložení vlaků do depozitu. Dokládá to smlouvami, jejichž kopie Českému rozhlasu poskytl: „Neprodal jsem to. Janu Šatavovi jsem ale slíbil, že pokud my pro vlaky nenajdeme využití, můžeme se na prodeji případně dohodnout. Později na mě začal naléhat, že by chtěl alespoň motorový vůz.“

Hlavní aktér kauzy Janusz Gierucký | Foto: Viktor Daněk | Zdroj: Český rozhlas

Kupní smlouva na motorový vůz pak skutečně o dva měsíce později vznikla, podle Gieruckého ale není platná: „Napsal jsem takovou úvodní smlouvu, ale jen tzv. pro forma, aby viděl, že se budu snažit prodej našim sdružením protlačit. Já sám jsem o něm rozhodnout nemohl, k tomu jsou třeba vždy dva členové představenstva.“

Na parní lokomotivu Gierucki kupní smlouvu neuzavřel vůbec. Jindřichohradecké místní dráhy přesto tvrdí, že jim oba vlaky patří: „Parní lokomotivu Polku máme zařazenou do majetku společnosti od roku 2006, je to obchod Šatavy. Do lokomotivy jsme investovali nemalou částku, domníváme se, že jde o majetek společnosti na základě faktury, smlouva nemusí být uzavřená. Pokud má pan Gierucki pocit, že ho někdo podvedl, tak ho možná podvedl ten, kdo obchod sjednával,“ distancuje se od svého předchůdce ředitel Čajánek.

Janusz Gierucki existenci faktury potvrzuje, dokladem vlastnictví podle něj ale nemůže být, protože prý jde o pouhý doklad o platbě zálohy na základě uložení lokomotivy do depozitu.

Platby v hotovosti a na různé účty

Boris Čajánek přiznává, že obchod provázely nestandardní okolnosti: „Dokonce bych mohl říct, že (obchod) byl do určité míry zvláštní. Byla tam spousta plateb na různé účty a v hotovosti,“ uvádí Čajánek.

Podle propočtů Janusze Gieruckého jeho sdružení mezi léty 2005 a 2006 obdrželo od Jindřichohradeckých místních drah celkem 10 splátek. Nejvyšší byla první ve výši 34 775 zlotých, následovaly je další v řádech tisícovek zlotých: "Platby jsme dostávali po kousku, Jan Šatava totiž neměl peníze. Právě proto jsem nespěchal s podpisem kupní smlouvy, protože ještě nesplnil naši původní dohodu,“ vysvětluje Gierucki.

Polská vlaková stanice Rudy | Foto: Viktor Daněk | Zdroj: Český rozhlas

Podle Jana Šatavy to bylo naopak: „Pan Gierucki měl v té době v Polsku exekuci a nechtěl, aby mu ty peníze exekucí propadly.“

Janusz Gierucki tvrdí, že od JHMD obdržel celkem v přepočtu 530 tisíc korun. To je ale o víc než třetinu nižší částka, než jakou měly podle uzavřených depozitních smluv vlaky hodnotu. Gierucki se proto prý už několik let domáhá uzavření platných kupních smluv, uhrazení rozdílu v cenách, DPH a nákladů na dopravu vlaků. Doplatit podle něj celkem zbývá v přepočtu 568 tisíc Kč.

„Ty platby se dají jen obtížně zdokumentovat, pokud si (Gierucki) myslí, že má nějakou částku nedoplacenou, pak se musí obrátit na soud. My se budeme bránit s první nejjednodušší námitkou, a tou je promlčení,“ říká současný ředitel JHMD Boris Čajánek.

Gierucki tvrdí, že o uzavření platných smluv a doplacení dlužných částek s Čajánkem jednal, ale neúspěšně: „Došel jsem k závěru, že to Čajánek nechce dořešit. V jednom z telefonických hovorů mi řekl, že mu advokáti poradili, že se tím nemusí zabývat. Zdá se mi, že se snaží přivlastnit majetek, aniž by za něj zaplatil a ještě hraje hloupého, přestože je s celou situací seznámený,“ tvrdí Gierucki a nabízí, že zaplacené zálohy vrátí, chce za to ale oba vlaky zpátky.

Může úzkokolejka přijít o dotace?

Jindřichohradecké místní dráhy mezitím investovaly do opravy obou strojů a čerpaly k tomu také dotace od Evropské unie. Původně polský motorový vůz M27 byl mezi čtyřmi vlaky, na který získaly necelých 13 milionů korun. Případ proto sleduje také úřad Regionální rady ROP Jihozápad, který na modernizaci motorového vozu dotaci poskytl.

Vedoucí úřadu Karel Hron ale zatím ve sporu problém nevidí: „V tomto případě byly ze strany příjemce Jindřichohradeckých místních drah doloženy veškeré dokumenty, které jsou pro nás dostačující k prokázání vlastnictví.“

Polská jednokolejka, kde dříve sporné vlaky jezdily | Foto: Viktor Daněk | Zdroj: Český rozhlas

Na základě oznámení Janusze Gieruckého začali spor prověřovat hospodářští kriminalisté z Jindřichova Hradce. Pokud by se ukázalo, že lokomotiva a především motorový vůz skutečně nepatří provozovateli jindřichohradecké úzkokolejky, může Regionální rada požadovat vrácení části dotace i deset let po konci udržitelnosti projektu, to znamená do roku 2030.

„I kdybychom se dostali za konec doby udržitelnosti projektu, tak nám stále zákon umožnuje šetřit nové skutečnosti a případně vydat platební výměr,“ dodává ředitel Úřadu regionální rady ROP Jihozápad Karel Hron.

Pokud se polskému sdružení vedenému Januszem Gieruckým podaří parní lokomotivu a motorový vůz získat zpět, chtělo by oba vlaky přesunout na úzkokolejku v Osoblaze na Bruntálsku. Výsledek sporu očekávají také železniční nadšenci.

Viktor Daněk, Lucie Hochmanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme