Hrad zaplatil právní analýzu na kroky ministra Pelikána. Má zjistit, zda nechyboval v kauze Nikulin

Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán z hnutí ANO nemusel v případu Jevgenije Nikulina postupovat v souladu se zákonem. Vyplývá to alespoň z právní analýzy, kterou si ke kauze údajného ruského hackera nechal zpracovat Pražský hrad. Ministr měl podle dokumentu, který má server iROZHLAS.cz k dispozici, nejspíš s vydáním do USA počkat na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Ten odkladný účinek kasační stížnosti také potvrdil.

Dokumenty Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Údajný ruský hacker Jevgenij Nikulin | Zdroj: čt24

Rychlost, s jakou ministr Pelikán před Velikonocemi rozhodl o vydání údajného ruského hackera do Spojených států, nechala chladným asi málokoho. Případ, který se táhl více než rok, nakonec vyřešil během několika hodin. Zdůvodňoval to posléze tím, že čekal na splnění odkladných podmínek. Navíc se podle svých slov i obával toho, že by mohl být převoz zmařen.

Soud zamítl Nikulinovu kasační stížnost. Jako Rus se v Česku nemohl domáhat ochrany před vydáním do USA

Číst článek

Nepříjemné překvapení to ale znamenalo zřejmě hlavně pro prezidenta Miloše Zemana, který prosazoval vydání Nikulina do Ruské federace.

Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček to označil za „netradiční postup“, hradní kancléř Vratislav Mynář volil ostřejší slova - ministr Pelikán podle něho svým rozhodnutím zařadil Česko na úroveň Bangladéše. „Z informací vyplouvajících na povrch to vypadá, že to byla od pana ministra minimálně nezákonné,“ řekl mimo jiné pro deník E15 Mynář.

Analýza pro Hrad

I proto si zřejmě Hrad nechal ohledně vydání Rusa a o azylovém řízením vypracovat danou právní analýzu. Na její existenci i daný závěr už dříve upozornila Česká justice. Server iROZHLAS.cz si proto s pomocí informačního zákona vyžádal kopii dokumentu, který pro kancelář prezidenta zpracoval za necelých 55 tisíc korun známý ústavní právník Aleš Gerloch.

Řízení o mezinárodní ochraně brání vydání osoby do cizího státu od okamžiku svého zahájení až do okamžiku svého ukončení, za který je nutno považovat případně i rozhodnutí o kasační stížnosti podané v takovéto věci, pokud je s podáním ex lege spojen odkladný účinek,“ píše se v dokumentu.

A odkladný účinek spojený s kasační stížností podle analýzy Gerlocha v tomto případě je. Současně ale upozorňuje, že se jeho právní analýza netýká bezprostředně dané kauzy. „Měla obecný charakter. Nevycházel jsem ze znalosti konkrétního skutkového stavu,“ popsal redakci Gerloch.

Ústavní právník dále v dokumentu uvádí, že Česko by se mělo řídit i mezinárodními závazky lidskoprávní povahy plynoucí z Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Typicky může jít o situaci, kdy by v jiném státě hrozilo takového osobě například kruté či nelidské zacházení, případně smrt. Může však jít například i o zásah do práva na ochranu soukromí a rodinného života,“ stojí dále v dokumentu s tím, že by pak dané závazky k ochraně lidských práv měly mít přednost před tuzemskými zákony.

Přečtěte si celou právní analýzu k vydání údajného ruského hackera Nikulina:

Jak s analýzou Hrad zamýšlí naložit, přitom není jasné. Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček k otázkám serveru iROZHLAS.cz zaslaným e-mailem uvedl pouze následující: „K Vašim dotazům nemám žádný komentář.“

K celé věcí se už nechce vracet ani ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán z hnutí ANO. „Tato analýza, její vznik i závěry jsou čistě záležitostí jejích autorů, pan ministr nepovažuje za vhodné ji dále komentovat,“ vzkázala redakci mluvčí resortu Tereza Schejbalová.

Poslanci během jednání o důvěře vládě Andreje Babiše | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: Český rozhlas

Odkladný účinek ze zákona

Krok ministra Pelikána kritizoval i Rusův advokát Martin Sadílek, označil ho za nezákonný. Sadílek tehdy upozorňoval, že šéf resortu měl počkat na rozhodnutí o kasační stížnosti, která podle něho měla odkladný účinek.

Ke stejnému závěru přitom došel zkraje května i Nejvyšší správní soud, který se kasační stížností Nikulina zabýval. Ačkoli ji zamítl, současně konstatoval, že podání stížnosti odkladný účinek má.

Správní rozhodnutí o zamítnutí azylu není podle rozsudku uvedeno ve výčtu rozhodnutí, kdy podání žaloby proti nim nemá odkladný účinek. „Platí tedy obecné pravidlo, že podání žaloby odkladný účinek má přímo ze zákona. Proto jej má i podání kasační stížnosti,“ píše se v odstavci číslo 40.

Pro vysvětlení: NSS se nezbýval přípustností vydání Nikulina, tu už dříve potvrdil Ústavní soud, ale čistě azylovou problematikou. Konkrétně řešil otázku, zda lze institut mezinárodní ochrany z humanitárních důvodů využít k ochraně žadatele před hrozbou pronásledování či vážné újmy v jiném než domovském státě. Dospěl k závěru, že to není možné.

Přečtěte si celé znění rozsudku Nejvyššího správního soudu, kterým byla zamítnuta Nikulinova kasační stížnost:


O Nikulinovo vydání usilovalo i jeho domovské Rusko. Po odmítnutí Nikulinovy ústavní stížnosti a rozhodnutí ministra Pelikána ho ale Česko vydalo do Spojených států, kde čelí obvinění z útoků na sociální sítě a webové úložiště. Nikulinovi hrozí víc než 30 let vězení a pokuta přesahující jeden milion dolarů (20,6 milionu korun).

Kristýna Novotná Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme