NKÚ by mohl kontrolovat i hospodaření polostátních firem, ODS je proti

Zástupci koalice se neshodli na tom, kdo povede Nejvyšší kontrolní úřad, ani zda a jak se mají změnit jeho pravomoci. Vládní návrh, který je nyní ve sněmovně, totiž neobsahuje rozšíření jeho možností kontrolovat také na státní a obecní firmy. Přesto chtějí, aby nový prezident NKÚ začal úřadovat nejpozději do začátku léta.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejvyšší kontrolní úřad

Nejvyšší kontrolní úřad | Foto: Tomáš Adamec

Poslanci se sešli jen den poté, co čele úřadu kvůli pravomocnému odsouzení skončil jeho prezident František Dohnal. Diskutovali například o tom, zda by se pravomoc Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) prověřovat hospodaření měla rozšířit vedle obcí a krajů také na společnosti s majetkovou účastí státu.

Proti tomu se postavili občanští demokraté. Podle nich by tato pravomoc měla připadnout soukromým firmám, například prostřednictvím auditů. Naopak TOP 09 a Věci veřejné chtějí, aby NKÚ mohl kontrolovat například i dopravní podniky a vysoké školy.

Přehrát

00:00 / 00:00

O možné změně pravomocí NKÚ diskutovali ve Stalo se dnes poslanec ODS Marek Benda a právník Ekologického právního servisu Martin Fadrný

„Celá vládní koalice se shoduje na tom, že mají být rozšířeny pravomoci NKÚ na kraje, obce a jimi zřizované příspěvkové organizace a další veřejnoprávní subjekty zřizované zákonem, ať už jsou to veřejné vysoké školy, zdravotní pojišťovny, Český rozhlas, Česká televize a další,“ popisuje Marek Benda.

Neshody však přetrvávají v otázce kontroly státních a polostátních podniků. „Kontrola dalších podniků, fakticky podnikatelských, i když v nich má stát nějaké podíly, nepatří systémově do kontrolních činností NKÚ. Není vůbec jasné, co by se s takovými zprávami dělalo, ani jestli je toho NKÚ schopen,“ tvrdí poslanec ODS.

Ve státních či městských podnicích má podle něj kontrolu vykonávat dozorčí rada, v níž jsou zástupci vlastníka. Dostatečné kontrolní nástroje podle Bendy nabízí už dnes obchodní zákoník a další předpisy.

„ODS trvá na tom, že vládní návrh se má schválit v původním znění a že kontrola společností s majetkovou účastí státu nebo obcí má být prováděna jiným způsobem než Nejvyšším kontrolním úřadem. Dohoda je, že na příštím jednání předložíme návrh tohoto způsobu,“ uvedl poslanec ODS Marek Benda.

Návrh možná podpoří i ČSSD

Podle vicepremiérky za Věci veřejné Karolíny Peake se čeká, s čím zástupci ODS přijdou. „V koaliční smlouvě je jasně daný závazek, že bude hledán způsob jak kontrolovat hospodaření firem se státní, krajskou nebo obecní majetkovou účastí. TOP 09 i Věci veřejné preferují, aby byly rozšířeny pravomoci NKÚ na tuto kontrolu, ODS chce hledat jiný způsob a tento jiný způsob zkusí vymyslet a předloží nám jej na příštím jednání,“ potvrdila Peake.

„Musí dojít ke kontrole hospodaření právě obchodních společností typu pražský Dopravní podnik a musí zde být určitá veřejná autorita, která bude toto hospodaření kontrolovat. Jestli to má být systémem NKÚ, nebo systémem jiným, je samozřejmě teď otázkou na naše koaliční partnery,“ míní poslanec za TOP 09 a Starosty Stanislav Polčák.

Ani opoziční ČSSD není proti rozšíření pravomocí NKÚ, vláda by však musela změny dobře připravit. „Má smysl, aby stát lépe kontroloval, třeba i prostřednictvím NKÚ, společnosti jako je ČEZ nebo společnosti, které jsou ovládané státem ze sta procent,“ říká poslanec ČSSD Jeroným Tejc.

„Musí mít na návrhu pečeť legislativní rada vlády a musí to být návrh, který obstojí, aby v Poslanecké sněmovně pro dobrou věc nebyl schválen zmetek, který nakonec povede k tomu, že ČR více zaplatí, než získá tím, že bude NKÚ tuto kontrolu provádět,“ dodává Tejc.

Podporu má návrh na kontrolu polostátních firem i u některých neziskových organizací. „Tohle řešení je naprosto standardní, doporučují ho jak mezinárodní instituce, tak skutečně funguje ve všech okolních státech i jinde v Evropě,“ upozorňuje právník Ekologického právního servisu Martin Fadrný.

„NKÚ kontroluje třeba státní podnik Lesy ČR a docházel v minulosti k velmi zajímavým výsledkům, které se potom projevily na hospodaření podniku. NKÚ může kontrolovat Ředitelství silnic a dálnic a docházel k závěrům, které – kdyby byly respektovány, tak by třeba neznamenaly odstřižení ČR od velkých peněz z Evropské unie. Nesouhlasím, že by na to NKÚ kapacitně neměl. Obcí jsou tisíce, takže těch 50 nebo 60 velkých státních firem navíc myslím nebude problém,“ myslí si Martin Fadrný.

Žádné personální změny

Poslanci z pracovní skupiny také vyzvali viceprezidenta NKÚ Miloslava Kalu, který úřad dočasně povede, aby nedělal žádné rozsáhlé personální změny, dokud nebude zvoleno nové vedení úřadu.

Viceprezident NKÚ už však změny na svém úřadu chystá. „Připravuji personální opatření, která se týkají kanceláře prezidenta, a to z toho důvodu, že předpokládám, že budoucí pan prezident bude si chtít přivést svůj tým, svého tajemníka,“ popsal Miloslav Kala pro Radiožurnál.

Miloslav Kala | Foto: Anna Duchková

„Připravuji opatření ve správní sekci, nařídil jsem zákaz skartace a připravuji odvolání některých ředitelů, tak aby prověrka mohla bez problémů proběhnout,“ pokračuje Kala.

Podle vicepremiérky Peake jsou však takové změny unáhlené a měl by je provést až nový šéf úřadu. „Považujeme tyto kroky za nepřiměřeně razantní tomu, že došlo včera k faktickému odvolání prezidenta Dohnala. Domníváme se, že by veškeré tyto kroky měly být zastaveny a mělo by být vyčkáno jmenování nového prezidenta,“ míní Karolína Peake.

Jméno nového prezidenta kontrolního úřadu chtějí poslanci vybrat co nejdříve, nejpozději do začátku léta. V kuloárech se spekuluje, že by se jím mohl stát dosavadní ředitel Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Miloslav Vaněk.

Dohnal definitivně skončil

Bývalý prezident NKÚ František Dohnal skončil v čele úřadu včera, když mu Městský soud v Praze pravomocně potvrdil osmiměsíční podmínku za to, že odmítl vydat kontrolnímu orgánu sněmovny podklady k auditu NKÚ.

Kontrolní výbor sněmovny zahájil u NKÚ koncem roku 2010 prověrku hospodaření s majetkem státu a žádal Dohnala o spolupráci při této kontrole. Dohnal ale spolupracovat odmítl, a to i přesto, že za to už dříve dostal pokutu 50 000 korun.

Dohnal stanul před soudem také za bydlení v nepřiměřeně luxusním bytě s nájmem 76 000 korun měsíčně. Obvodní soud jej sice už dvakrát obžaloby zprostil, odvolací městský soud mu ale pokaždé rozhodnutí zrušil.

Václava Marešová, Mirko Kašpar Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme