Chyby v kompetencích a porušování zákona o účetnictví - tak dnes charakterizoval Nejvyšší kontrolní úřad hospodaření Pražského hradu v letech 2001 a 2002. Tedy v době, kdy byl prezidentem Václav Havel. Prezidentská kancelář převedla na Správu Pražského hradu právo hospodařit s majetkem, který měla spravovat sama. Úřad dál zjistil, že některé nemovité nebo movité kulturní památky neměla v účetnictví ani jedna z organizací. Hrad teď připravuje zásady, které by měly podobným nedostatkům zabránit.

15:10 13. srpna 2003 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

NKÚ zveřejnil podrobnosti ke kontrolám také například v úřadu vlády a na Ministertsvu pro místní rozvoj. I tam našli kontrolóři vážné chyby v hospodaření. Ministerstvo pro místní rozvoj prý nesprávně zúčtovalo majetek za více než 6 miliard korun. Stát se tak mělo v době, kdy úřadu šéfoval Petr Lachnit. Kontrola dále přišla na to, že společně s organizacemi, které spadají do působnosti ministerstva, jako je ústav územního rozvoje a Česká centrála cestovního ruchu, představuje neprůkazně zaevidovaný majetek bezmála 9 miliard korun. Petr Bidlo z odboru vnějších vztahů ministerstva pro místní rozvoj už včera řekl, že většina zjištěných závad už byla odstraněna, popřípadě se na jejich odstranění pracuje. Ministerstvo podle něj zpřísnilo požadavky na vnitřní kontrolní systém i na osobní zodpovědnost vedoucích pracovníků.

Úřad vlády prý v letech 2000 a 2001 prohospodařil přes 7 milionů korun, mimo jiné nedodržoval předpisy pro odměňování zaměstnanců a také obcházel zákon o zadávání veřejných zakázek. Podle kontrolorky Jany Krejčové Úřad vlády chyboval už v přípravě investičních akcí. "Například, že nevyloučil z účasti v dalším jednání o veřejných zakázkách uchazeče, kteří nesplnili předepsané kvalifikační předpoklady, nebo nezdůvodnil výběr dodavatele, který neměl nejlepší nabídku, umístil se až na druhém místě."

Další problém našel NKÚ u bytů získaných od pražského magistrátu. Úřad vlády je prý užívá v rozporu se smlouvou, kterou s ním uzavřel. Podle Krejčové mělo být asi 50 bytů určeno pouze pro členy vlády a soudce Vrchního a Krajského soudu. Praxe ale vypadá jinak. "Ta smlouva vyjmenovávala, které okruhy zaměstnanců nebo pracovníků mohou být zahrnuty do poskytování těch bytů a Úřad vlády to poskytuje všem možným profesím i z organizací mimo vládu a ústředních orgánů státní správy."

Úřad vlády zatím nechce zjištění kontrolorů komentovat. Proč, zdůvodňuje Jindřich Marek z jeho tiskového odboru. "Úřad vlády připravuje stanovisko k nálezu Nejvyššího kontrolního úřadu. Nejdřív ho ale předloží vládě a pak bude přístupné širší veřejnosti."

Kritice se nevyhnul ani Úřad na ochranu osobních údajů. Radiožurnálu to potvrdil náměstek předsedy této instituce Ivo Blažek. Podle něj úřad závěry kontrolorů akceptuje. "Dá se říci, že nízkou kvalifikací jedné účetní a personálními změnami došlo při pořizování majetku k nesprávnostem a některé položky byly podhodnoceny a některé nadhodnoceny. V žádném případně však nedošlo k zcizení majetku, rozkradení majetku nebo k nesprávně vyplaceným částkám za pořízený majetek. " Úřad na ochranu osobních údajů už ale podle náměstka Blažka řadu nedostatků v účetnictví odstranil.

Markéta Kaclová, Petr Doležel, Pavla Dluhoschová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít