Na humanizaci psychiatrické péče šlo 2,8 miliardy. Přínos bude problematické vyhodnotit, píšou kontroloři
Ministerstvo zdravotnictví a ministerstvo pro místní rozvoj rozdělilo v letech 2016 až 2020 na humanizaci psychiatrické péče v Česku zhruba 2,8 miliardy korun. Jejich přínos bude podle prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu problematické vyhodnotit. Neúčinný kontrolní systém může podle kontrolorů znamenat problémy při proplácení peněz Evropské unie. V pondělní tiskové zprávě o tom informoval kontrolní úřad.
Nejvyšší kontrolní úřad prověřil využití evropských a národních dotací určených na humanizaci psychiatrické péče v Česku v letech 2016 až 2020. Kontroloři prověřili ministerstvo zdravotnictví a ministerstvo pro místní rozvoj jakožto subjekty, které dotace rozdělovaly, a vybrané příjemce podpory – Fakultní nemocnici Brno a Fakultní nemocnici Ostrava.
Česká rozvojová agentura měla v účetnictví chyby za 62 milionů korun, zjistil Nejvyšší kontrolní úřad
Číst článek
Resort zdravotnictví v rozporu s danými pravidly proplatil podle kontrolorů Fakultní nemocnici Brno nezpůsobilé výdaje přesahující 50 milionů korun, čímž tuto nemocnici na úkor ostatních neoprávněně zvýhodnilo.
V souvislosti s navýšením cen stavebních prací resort podle kontrolorů porušil závazné pravidlo, že takové výdaje si příjemce dotace hradí sám.
„V dalším případě však resort podle pravidel postupoval, takže 141 milionů nezpůsobilých výdajů si jiný příjemce musel platit z vlastních zdrojů. Tímto postupem ministerstvo zdravotnictví neoprávněně zvýhodnilo FN Brno,“ uvedli kontroloři.
Bez peněz EU?
Nejvyšší kontrolní úřad upozornil i na možné riziko neproplacení evropských peněz. Protože podle něj ministerstvo pro místní rozvoj nenastavilo účinný kontrolní systém, má se přezkum dvou finančně nejvýznamnějších projektů, FN Brno a FN Ostrava, uskutečnit až po jejich ukončení. Pokud během práce na projektech vzniknou problémy, dotace EU za 913 milionů korun nemusí být Česku proplaceny, uvedli kontroloři.
V informačním systému Evropského sociálního fondu chybí některé údaje, zjistil Nejvyšší kontrolní úřad
Číst článek
Podle nich bude obtížné posoudit i skutečný dopad dotací na deinstitucionalizaci psychiatrické péče u projektů podpořených ministerstvem pro místní rozvoj. „Resort totiž nastavil jediný ukazatel, který sleduje pouze úzkou skupinu pacientů. Ta tvoří jen necelou pětinu všech pacientů, jichž se problém týká,“ uvedli kontroloři.
Mezi příjemci měl být malý zájem o podporu určenou na centra duševního zdraví. Z 24 projektů podpořených v letech 2016 až 2020 se pět týkalo center duševního zdraví. Nízký zájem souvisel podle kontrolorů s nedořešeným systémem financování zdravotní a sociální péče poskytované v centrech.
Dotace na humanizaci psychiatrické péče mají být jedním z pilířů probíhající reformy péče o duševní zdraví. S její pomocí se má zvýšit kvalita a efektivita poskytované psychiatrické péče, stejně jako kvalita života lidí s duševním onemocněním.
Ministerstvo zdravotnictví na uvedlo, že závěry respektuje. „Závěry NKÚ respektujeme a uděláme vše pro to, aby proplácení peněz z EU proběhlo úspěšně. Reforma psychiatrické péče je jednou z priorit stávajícího ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09),“ napsal mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob.
