NKÚ: Vláda nezdůvodnila potřebu pronajmout gripeny

V materiálech ke smlouvě o pronájmu 14 nadzvukových stíhaček JAS 39 Gripen v roce 2004 vláda nezdůvodnila potřebu jejich pořízení. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad. Kontrolní zpráva NKÚ také ukazuje na rizika, kterým jsou vystaveny operační schopnosti taktického letectva. Patří mezi ně například nedostatek vycvičených pilotů pro gripeny. Ministerstvo obrany se závěry úřadu nesouhlasí.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Saab J-39 Gripen na letišti | Foto: SAAB-BAE Systems

Cílem kontroly NKÚ bylo prověřit hospodaření s majetkem státu a prostředky státního rozpočtu při zavádění letounů JAS 39 Gripen a podzvukových strojů L-159 do výzbroje české armády. Jak Radiožurnálu řekl šéf NKÚ František Dohnal, chybí dlouhodobý výhled rozvoje resortu obrany.

"Poslední dlouhodobý dokument, který vláda přijala a který se týkal modernizace ozbrojených sil České republiky, byl z roku 2003, ten však počítal s jiným počtem letounů a s jejich nákupem. Následně bylo rozhodnuto o pořízení 14 letounů gripen a my se musíme ptát, v jakém koncepčním a schváleném dokumentu je zdůvodněná potřeba právě tohoto počtu letadel," uvedl Dohnal.

Ministerstvo obrany podle mluvčího Andreje Čírtka se závěry NKÚ nesouhlasí. "Není pravdivá informace, že v koncepčním dokumentu není zakotven počet letounů. Tato informace je obsažena přímo v koncepci reformy ozbrojených sil schválené vládou v roce 2003. Tato koncepce je vystavena na webových stránkách army.cz," řekl Radiožurnálu mluvčí. Snížení počtu letadel z plánovaného počtu 24 na 14 podle něj bylo zdůvodněno nedostatkem finančních prostředků.

Čírtek napadl i informaci o nedostatku vycvičených pilotů pro nadzvukové letouny. "Od začátku nasazení gripenů bylo k dispozici aspoň minimální číslo pilotů k tomu, aby zajistili ochranu vzdušného prostoru. Konkrétně v době, kdy začalo operační nasazení gripenů, tak to bylo pilotů osm, teď jejich počet stoupl na 21," podotkl mluvčí ministerstva.

Česko původně uvažovalo o tom, že si švédské gripeny koupí. Smlouvu o nákupu gripenů v dubnu 2002 schválil kabinet Miloše Zemana. Po povodních v létě 2002 nakonec nová vláda Vladimíra Špidly od záměru nakoupit stíhačky upustila, protože peníze byly potřeba jinde. Česká armáda si nakonec od Švédska za zhruba 20 miliard korun stíhačky pronajala.

Naděžda Hávová, Martin Hromádka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme