NKÚ: Vnitro nedokáže doložit, že datové schránky ušetřily stamiliony

Resort vnitra prý není schopný doložit úsporu na systému datových schránek. Ministerstvo tvrdí, že díky systému ušetří půl miliardy korun ročně. Podle Nejvyššího kontrolního úřadu k tomu ale nemá podklady. Datové schránky spravuje a provozuje Česká pošta.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejvyšší kontrolní úřad | Foto: Tomáš Adamec

„Ministerstvo vnitra si stanovilo dva cíle: snížení administrativního zatížení a potom aby podíl úřadů, které budou využívat sdílenou komunikační infrastrukturu, byl sto procent, aby je využívaly všechny. Ani jedno z těchto kritérií ovšem nešlo vyhodnotit, protože ministerstvo vnitra nám nepředložilo žádné podklady,“ potvrdil prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala.

Přehrát

00:00 / 00:00

Prezident NKÚ Miloslav Kala mluvil o datových schránkách

„Určitou úsporu určitě lze vyčíslit, ale podle našeho názoru 500 milionů korun dosaženo nebylo,“ dodal Kala.

Podle ministra vnitra v demisi Martina Peciny úspory doložit nejdou: „Na ministerstvu žádné další podklady nebyly dohledány. Já upozorňuji, že to, co NKÚ kontroluje, se odehrálo někdy v roce 2008. Mezitím se tady vystřídali čtyři ministři, takže těžko dneska soudit, jestli takový výpočet vůbec v tom roce 2008 byl učiněn.“

„Teoretická úspora, kterou vymyslel při odůvodňování zákona pan Langer v době vlády Mirka Topolánka, měla vzniknout tím, že se bude posílat méně doporučených dopisů a budou nahrazeny datovými zprávami, k čemuž došlo. Systém funguje a myslím, že funguje poměrně dobře. Ale dneska počítat, jakou skutečnou úsporu přinesl, je patrně velmi komplikované i pro vnitro, i pro Nejvyšší kontrolní úřad,“ upozornil Pecina.

Přehrát

00:00 / 00:00

Ministr vnitra v demisi Martin Pecina reagoval na zjištění NKÚ

Stát platí nejen za datové zprávy, které rozesílá státní správa, ale i za komunikaci soukromých notářů a soudních exekutorů. Celkem se jednalo o více než 600 milionů korun. Ostatní soukromníci si přitom posílání zpráv hradí sami.

„Podle mého názoru to v pořádku není a také jsme to vytkli v kontrolním závěru. Já se domnívám, že zákon zařadil do skupiny státních institucí i notáře a soudní exekutory proto, aby podpořil rozšíření toho systému, ale v současné době už to určitě na místě není,“ myslí si Kala.

Odeslání jedné datové zprávy vyšlo průměrně na 26 korun. V současné době už ale podle NKÚ cena poklesla na 17 korun, protože narůstá počet odeslaných zpráv. Loni stát poslal do datových schránek 45 milionů zpráv, což daňové poplatníky vyšlo na 803 milionů korun.

Výhrady i k licencím

Česká pošta, tedy provozovatel datových schránek, dostala od státu za poslední čtyři roky už 2,4 miliardy korun. Pošta ale využívá další dodavatele, kterým podle zjištění NKÚ zaplatila celkem o půl miliardy méně.

NKÚ vnitro kritizuje i za to, že do konce kontroly nenakoupilo licence k softwaru a databázím systému datových schránek. V případě privatizace České pošty by pak podle úřadu hrozilo, že stát bude mít ztížené podmínky pro výběr nového dodavatele a bude znovu platit za něco, co už mohl mít.

Pecina se brání s tím, že licence ministerstvo pořídilo za jeho předchůdce Jana Kubiceho. Zdůraznil, že Česká pošta, která potřebná oprávnění vlastní, je státním podnikem, který je součástí resortu vnitra.

Systém komunikace mezi právnickými osobami a státem se podle Peciny zkrátka úplně změnil. „Jestli ten systém je pro občana lepší, nebo horší, to ať si každý posoudí sám. Já myslím, že je lepší. Samozřejmě že nese určité náklady, ale oproti tomu se neplatí náklady za posílání doporučené pošty,“ shrnul.

Nikola Bojčev, Petr Sehnoutka, krw Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme