NKÚ zjistil hrubé chyby v hospodaření Českého statistického úřadu

Kontrola prokázala, že Český statistický úřad chybně spravoval peníze a majetek státu. V rozporu se zákonem na práce za 46 milionů korun nezadal veřejné zakázky, ale uskutečnil je pouze na základě smluv a objednávek. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad, který se zaměřil na nakládání s penězi v ČSÚ v letech 2004 a 2005.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejvyšší kontrolní úřad

Nejvyšší kontrolní úřad | Foto: AC EXTREM

Nalezené nedostatky upřesňuje prezident NKÚ František Dohnal: "V účetnictví byly samozřejmě zjištěny nedostatky, ale nebyly natolik rozsáhlé. Horší zjištění bylo v oblasti zadávání veřejných zakázek, protože Český statistický úřad v období 2004 - 2005 v souvislosti se stěhováním do nového sídla utratil více než čtyřicet milionů korun bez toho, že by tyto zakázky prošly výběrovými řízeními. Nejednalo se o jednu práci, šlo o několik akcí ve výši řádově miliony nebo desítky milionů korun."

Statistický úřad tedy v rozporu se zákonem nevypsal veřejnou zakázku, ale práce zadal pouze na základě smluv a objednávek. Šlo například o opakovaně uzavřené kontrakty na úklid či ostrahu objektu, stěhování do nového sídla nebo objednávky na podporu softwarového vybavení.

"Jsou to zakázky, které se týkaly například podpory softwarového vybavení. To jsou částky, které převyšují deset milionů korun. Zákon o veřejných zakázkách měl být použit ale i na méně nákladné práce. Například při stěhování do nového sídla Český statistický úřad nezadal veřejnou zakázku, ale rovnou objednal práce za více než čtyři miliony korun," upřesňuje Dohnal.

I přes nalezené chyby ale prezident NKÚ nepodezírá statistický úřad z korupce při zadávání zakázek. Domnívá se, že mohlo jít o neznalost nebo mohl být úřad pod časovým tlakem. Nepovažuje to však za omluvu ignorování zákona o veřejných zakázkách.

Zprávu o pochybeních statistického úřadu dostane vedení ČSÚ. Kontrolní závěr je posílán také premiérovi, předsedovi Poslanecké sněmovny a předsedovi Senátu. "Praxe je taková, že vláda se kontrolními závěry zabývá a sleduje, zda jsou přijata nějaká nápravná opatření a zda jsou postupně plněna," dodává Dohnal.

Štěpánka Čechová, Marie Matúšů Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme