Exministr Petříček: Nord Stream 2 posílil naši zranitelnost. Rusko se nám trochu vysmívá
Ministři zahraničí Česka, Slovenska a Rakouska odjeli na Ukrajinu, aby společně podpořili ukrajinskou svrchovanost. Podle bývalého ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) jde o projev kontinuity české zahraniční politiky, která od anexe Krymu a rozpoutání konfliktu na Donbasu jednoznačně podporuje suverenitu Ukrajiny a volá po ukončení bojů.
Podle ukrajinského ministra zahraničí Dmytra Kuleby potřebuje Kyjev od Evropské unie „jednotu, rozhodnost a ambicióznost“. Petříček soudí, že toho se Ukrajině také dostává.
„Pokud by Rusko skutečně přistoupilo k agresi vůči Ukrajině, tak unie a spojenci jsou připraveni reagovat. Ať už formou sankcí, či ekonomických opatření, které by Rusko určitě bolely, jako je zastavení projektu Nord Stream 2,“ naznačuje.
Zastavení projektu plynovodu podle Petříčka implicitně připustil i německý kancléř Olaf Scholz. Připouští zároveň, že postoj Německa lze označit za váhavý, nikdy ovšem nezpochybnilo společná prohlášení Evropské unie a NATO.
Právě kvůli závislosti na dodávkách plynu a ropy z Ruska je vůči němu Evropa zranitelná, je proto třeba začít diskutovat o tom, jak posílit energetickou bezpečnost unie. „I o tom je třeba Zelená dohoda pro Evropu,“ upozorňuje Petříček.
Po německých volbách panuje v Moskvě panika, Nord Stream 2 ale bude uveden do provozu, říká odborník
Číst článek
Podle něj se také potvrzují argumenty některých zemí, jako je například Polsko, které před projektem varovaly a cítily se jím být ohroženo: „Vyslali jsme tím Rusku signál, že nám naše závislost na něm a politizace energetiky do jisté míry nevadí. A teď se nám to vrací.“
„Projekt Nord Stream 2 přes nesouhlas řady členských států posílil naši zranitelnost a dnes možná i zpětně vidíme, že toho Rusko plně využívá,“ dodává exministr.
O čem jednat s Ruskem?
S ruským prezidentem Vladimirem Putinem odjel do Moskvy jednat jeho francouzský protějšek Emmanuel Macron, aby se pokusil snížit napětí. „Ty výsledky jsou mírně řečeno rozporuplné. Opět se ukázalo, že ruská strana nemá takový zájem s evropskými představiteli jednat,“ komentuje Petříček a dodává:
„Macronova cesta vyznívá tak, že se nám Rusko tak trochu vysmívá. A to dlouhodobě nevěstí nic dobrého. Ve vztazích dvou významných subjektů je minimálně potřeba vzájemný respekt.“
‚Naším cílem je zabránit válce v Evropě.‘ Duda, Scholz a Macron shrnuli postoj Západu k Ukrajině do tří bodů
Číst článek
Putin během jednání zopakoval, že Krym je ruský, že pokud Ukrajina vstoupí do NATO, tak se evropské země automaticky dostanou do války s Ruskem. Podtrhl to slovy, že Rusko je vojenská supervelmoc a jaderná supervelmoc.
„Do jisté míry přiznal, že Rusko již je ve válce s Ukrajinou, což doposud vždy ruská strana odmítala,“ poznamenává Petříček s tím, že ruská diplomacie se dostává na hranu a riskuje konflikt s Ukrajinou, který ani nemusí vzplanout záměrně.
Evropa a Spojené státy podle exministra musí dát najevo, že jsme připraveni jednat. „V některých částech Evropy stále rezonuje Kremlem vyvolávaný pocit, že za napětí může někdo jiný než Rusko. Podaná ruka ze strany prezidenta Macrona ukazuje, že je to ruská strana, která odmítá jednat,“ podotýká.
Rusko se podle Petříčka snaží znovu si vytyčit hrací pole s Evropou a Spojenými státy a tím zvrátit vývoj po roce 1989. Důvody současné eskalace jsou ze strany Moskvy mnohem širší, než je jen otázka Ukrajiny, míní:
„Tyto důvody směřují k jistému přepsání bezpečnostní architektury v Evropě. Musíme si vyjasnit naši představu, o čem jsme vlastně schopni s Ruskem jednat,“ uzavírá.
Je Maďarsko nejbližším spojencem Ruska v Evropské unii? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.
