Notářem i bez českého občanství. Sněmovna chystá kvůli Evropské unii novelu notářského řádu

Notáři, kteří budou vykonávat svoji profesi v tuzemsku, už zřejmě nebudou muset mít české občanství. Nově jim má stačit jen občanství některého ze států EU nebo Evropského hospodářského prostoru (EHP). Počítá s tím novela notářského řádu, kterou se má na své schůzi od příštího týdne zabývat sněmovna. Novela je součástí rozsáhlé novelizace zákona o obchodních korporacích.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Poslanecká sněmovna pořádá den otevřených dveřích

Poslanecká sněmovna České republiky. | Foto: Tomáš Adamec

Změnu podmínek ohledně občanství je nutné zavést kvůli rozsudku Soudního dvora EU z letošního března.

Česko omezilo notářskou profesi jen na své občany. Tím porušilo unijní smlouvy, rozhodl evropský soud

Číst článek

Podle nynějšího znění notářského řádu je jednou z podmínek pro jmenování notářem občanství ČR. Týká se to i notářských koncipientů a kandidátů.

Unie má ale za to, že podmínka českého občanství je v rozporu s pravidly svobodného usazování. Evropská komise kvůli tomu v roce 2016 pohnala českou stranu k soudu.

Soudní dvůr EU ve svém rozsudku letos konstatoval, že podmínka státní příslušnosti požadovaná českou právní úpravou pro přístup k povolání notáře představuje diskriminaci na základě státní příslušnosti zakázanou článkem 49 Smlouvy o fungování EU.

Soud zastává názor, že žádná z aktivit notářské praxe v České republice není spjata s výkonem veřejné moci, a tak přístup k notářské profesi v členském státě nemůže být podmíněn národností.

Brusel žaluje Česko za to, že notáři mohou být jen čeští občané

Číst článek

Česká strana se však dovolávala toho, že notářská profese výkonem veřejné moci je.

Argumentovala hlavně tím, že notáři mají pravomoci svěřené v rámci řízení o pozůstalosti a také pravomoci podle evropského nařízení z roku 2012 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a přijímání a výkonu veřejných listin v dědických věcech a o vytvoření evropského dědického osvědčení. Tyto argumenty však neobstály, uvádí vláda.

Soudní dvůr už dříve rozhodl stejným způsobem vůči podobné praxi v několika jiných zemích unie. Komise už u něj žalovala Belgii, Francii, Lucembursko, Rakousko, Německo, Řecko, Nizozemí, Lotyšsko nebo Maďarsko.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme