Nová pravidla veřejných zakázek stále ztěžují vědcům nákup přístrojů pro výzkum
České zákony stále ztěžují vědcům nákup přístrojů pro výzkum. Kvůli novým pravidlům pro veřejné zakázky, která začala platit vloni v dubnu, se zpožďují výběrová řízení. Vědci navíc musejí soutěže rušit ve chvíli, kdy se přihlásí na speciální technologii jeden dodavatel. Od příštího roku by se přísnější nařízení mohla zmírnit.
Když chtějí čeští vědci držet krok ve výzkumu s vyspělými státy, bez specializovaných přístrojů se neobejdou.
Jenže nákup moderních technologií komplikují přísnější pravidla při zadávání zakázek.
„Přihlásí se jeden uchazeč, tak se musí výběrové řízení zrušit. Pokud jsme neodhadli dopředu, že toto nastane, tak se tím ztratí doba minimálně několika měsíců,“ vysvětluje Jan Řídký, ředitel Fyzikálního ústavu.
České zákony stále ztěžují vědcům nákup přístrojů pro výzkum. O problém se zajímala Petra Benešová
Dnes mohou sice akademické ústavy přidělit zakázku přímo jednomu dodavateli. Za jednací řízení bez uveřejnění, které musejí velmi podrobně zdůvodnit, pak ale nesou plnou odpovědnost a příliš často ho nevyužívají.
Od příštího roku by se proto některá pravidla mohla změnit, říká mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Jana Jabůrková.
O problému se zákonem o veřejných zakázkách mluvil v Ranním interview předseda Akademie věd Jiří Drahoš
„Když zůstane pouze jeden účastník, tak se v prvním kole musí řízení zrušit, ale může se okamžitě opakovat, aniž by se muselo vypsat předběžné oznámení. V dalším kole už může začít vyjednávání s jednou firmou.“
Podle Jana Řídkého to ale není jediný problém s veřejnými zakázkami. Zákon prý umožňuje firmám častěji zpochybňovat soutěže. Požadované technologie pak kvůli průtahům pomalu stárnou.
„Dává velký prostor konkurenci, která se neprosadila ve výběrovém řízení, to výběrové řízení sabotovat, blokovat,“ podotýká ředitel Fyzikálního ústavu.
Podle antimonopolního úřadu ale není problém tak vážný a počet případů nijak dramaticky nevzrostl.
Drahoš radí inspirovat se za hranicemi
Právě roli antimonopolního úřadu, k němuž se neúspěšní uchazeči odvolávají, ale kritizuje předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš.
„Postrádám kvalifikovanou roli Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Já si myslím, že ten úřad je tam proto, aby rozhodoval vždycky v určité konkrétní věci a posuzoval konkrétní okolnosti. A zatím se děje to, že se paušálně zpřísňuje zákon, což znemožňuje normální práci těm, kteří zákon o veřejných zakázkách nijak nezneužívají,“ tvrdí Drahoš a doplňuje:
„Já bych se podíval za hranice, nevymýšlel bych nějaké naše speciality a upravil bych náš zákon podle fungujících zákonů v zemích na západ od nás. To je třeba Velká Británie, kde se snaží získat nejlepší hodnotu za nejlepší peníze. Ale to nemusí znamenat, že to je identické s nejnižší cenovou nabídkou,“ poznamenal ředitel AV.
Pravidla prý znevýhodňují dodavatele ze zahraničí
Na nový zákon si stěžuje také Středoevropský technologický institut CEITEC v Brně, který má problémy zhruba u čtvrtiny zakázek.
Pravidla prý navíc znevýhodňují dodavatele ze zahraničí, protože firmy z ciziny musejí v soutěži prokazovat svoji kvalifikaci, jako jsou trestní bezúhonnost nebo nedoplatky na daních a sociálním zabezpečení.
To je i podle Martina Palkoviče, výkonného ředitele vědeckého projektu Superpočítače IT4Innovations v Ostravě, úplně absurdní situace. „Tím pádem jsou zvýhodněné domácí firmy, které tu mají sídlo a stačí jim dokládat třeba české výpisy z registrů trestů,“ říká Palkovič.
Zákon totiž vyžaduje, aby dodavatelé prokázali svoji kvalifikaci nejen ve vztahu k zemi svého sídla, ale také ve vztahu k České republice.
