Zamýšlená dřevostavba u hlavního nádraží v Praze zešedne. Na krajích rychleji než uprostřed, říká expert

Pražské hlavní nádraží má doplnit jedna z největších dřevostaveb v Česku. Vizualizace představují světlou stavbu vystupující z šedi metropole. „Takovouto barvu si to nezachová,“ uvádí pro server iROZHLAS.cz Petr Kuklík, expert na dřevěné konstrukce z Fakulty stavební ČVUT v Praze. Stavba podle něj zešedne. Barvy sloupů se navíc změní podle toho, jestli budou stát na okraji, či uprostřed. „Asi by bylo hezčí, kdyby vypadaly všechny stejně,“ míní.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Víme, z jakého dřeva má nové nádraží být?
Myslím, že to zatím není nikde specifikováno. Obdobnou konstrukcí je ale třeba rybí trh v Sydney, kde se použilo smrkové dřevo. Určitě to bude lepené lamelové dřevo. A právě smrkové dřevo se v našich zeměpisných šířkách nejčastěji takto lepí. Mohou použít takovéto prefabrikáty, aby si to poté složili jako lego.

Vyrobí to tedy někde jinde, přivezou na místo a poskládají jako puzzle?
Ano, lepené lamelové dřevo musíte vyrobit ve výrobně, ty jsou u nás i zahraničí, třeba v Rakousku nebo Německu. A převáží se do délky padesáti metrů, šikovnější je ale třicet metrů.

Když jsme se podíleli na stavbě olympijské vesnice v Pragelatu u Turína, kde byly zimní olympijské hry, tak se to vozilo od nás až do Itálie. Převoz tedy není jednoduchá záležitost, ale není to nemožné.

Podobné konstrukce jsou také hodně v Asii, třeba botanická zahrada v Číně. Jsou ale i v Dublinu nebo Dubaji kolem D1 Tower.

Stavba rybího trhu v Sydney má skončit příští rok. Má jít o nejvýznamnější přístavní budovu v Sydney od dob opery | Zdroj: 3XN Architects

Celá dřevostavba je podle projektu krásně světlá. Vydrží tak?
Takovouto světlou barvu si to určitě navždy nezachová. Bude tam jisté šednutí. A bude úměrné tomu, kde budou sloupy stát. Větší to bude na kraji a menší uprostřed.

Návrh Hlavního nádraží bourá historickou budovu, míní architekt. Je nejvhodnější, nesouhlasí kolega

Číst článek

Stejné je to i u jiných případů obdobného řešení. A záleží na tom, do jaké míry se to bude líbit. Pro městskou zástavbu by asi bylo hezčí, kdyby prvky vypadaly všechny stejně. Ale může se někomu líbit, když světlost nebo tmavost bude na ploše konstrukce různorodá.

U krajů totiž bude projev povětrnostního stárnutí. Projeví se tam i prašnost. Musíme počítat, že konstrukce je do městské zástavby, takže prach tam sehraje svou roli.

Za jak dlouho k tomu může dojít?
Bude záležet na počasí. Dnes s ním bojujeme tvrdě. Projeví se to v řádu do sedmi let.

Jsou takovéto stavby v našich zeměpisných šířkách běžné, nebo jsou spíše netradiční?
Běžné to není, jsou to unikátní stavby. Máme Stezku korunami stromů na Lipně, Stezku v oblacích na Dolní Moravě nebo stožáry na Pražském hradě.

Speciální fólií, podobně jako v případě hlavního nádraží, je kryta konstrukce vzducholodi Gulliver na střeše centra DOX v Libni. Má dřevěnou kostru a je obalena obdobnou fólií, která bude použita u hlavního nádraží.

Vzducholoď Gulliver na střeše uměleckého centra DOX | Foto: Filip Jandourek

Jaká je údržba dřevostavby s takovouto fólií? Je levná a snadná?
Na vzducholodi Gulliver je fólie už asi sedm let. A je tam absolutně bez problémů. Je velice kvalitní, je na ni spolehnutí. Bude na ni pršet, bude na ni sněžit, takže budou muset mít vyřešený odvod vody.

Budou na ní kálet ptáci.
Ano, to také.

Než jsme soutěž vypsali, nikdo nevěděl, že je hala hlavního nádraží památka, tvrdí Správa železnic

Číst článek

Mluvili jsme o speciální fólii. A co dřevo, bude potřebovat údržbu?
Když to bude dobře udělané a jako v tomto případě dobře provětrané, tak se dá předpokládat, že by tam dramatická ochrana ani údržba být nemusely.

Když by se měla dělat ochrana třeba nátěrem, tak by se to muselo obnovovat. A to jednoduché není jak po stránce provedení, tak po stránce finanční. Jistá údržba ale musí být u každé stavby.

V Asii máte stavby ze sedmého nebo osmého století, u nich se také dramatická ochrana v té době nedělala. Konstrukce akorát udržovali, když došlo k degradaci dřeva.

Jak se taková dřevostavba zajišťuje proti požáru?
Kdyby se měla zajistit, tak je dobré instalovat čidla, která ho ohlásí. Nedaleko je hasičská stanice, takže by hasiči byli na místě za chvíli. Navíc to lepené lamelové dřevo má vysokou požární odolnost. Odhořívá pomalu. Na povrchu se vytvoří zuhelnatělá krusta, která má nulovou hustotu a funguje jako tepelný štít, do průřezu sloupu už nepouští kyslík. A v hloubce 25 milimetrů pod zuhelnatělou vrstvou už je normální teplota. Lepené lamelové dřevo je navíc opravitelné.

Dá se to dřevo něčím napustit, aby se lépe ochránilo proti požáru?
Používají se protipožární nátěry. Horší je, že se musí obnovovat. Starý nátěr se musí odstranit, někdy se s ním odstraní i kus dřeva. Zrovna v tomto případě by to tak nebyla nejideálnější varianta.

Vám jako odborníkovi na dřevostavby se tato konstrukce líbí? Dokázal byste si ji představit v centru Prahy?
Jsem dřevař, takže se mi jakákoli dřevěná konstrukce v zásadě líbí, protože vychází z toho, co celý život dělám. Tohle je ale otázka spíše pro architekta.

Anna Jadrná Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme