Brněnské čtvrti se neshodnou na nových památkových zónách. Proces může trvat i roky

Historické domy v Brně ochrání před bouráním nebo necitlivou přestavbou nová památková zóna. Její návrh po dvou letech dohadů s magistrátem dokončili památkáři. Zřejmě v únoru celý proces vyhlášení nové regulace zahájí ministerstvo kultury. Už teď ale může počítat s protesty některých městských částí.

Brno Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Návrh památkové zóny pro širší centrum Brna | Zdroj: Národní památkový ústav

„Tato plošná ochrana velice byrokraticky zatíží vlastníky nemovitostí v daném území, a to se týká i bytových družstev nebo společenství vlastníků,“ namítá starosta Brna-středu Vojtěch Mencl z ODS.

Zóny by pod širší památkovou ochranu dostaly dvě třetiny území celé čtvrti. „Navrhovaná zóna širšího centra má mít rozlohu 594 hektarů, přitom stávající městská památková rezervace má asi 150 hektarů,“ dodává Mencl.

Přehrát

00:00 / 00:00

Radnice odmítají plošnou regulaci a navrhují jiný postup. Ten by podle památkářů trval tak dlouho, že by o některé cenné domy mohlo Brno nenávratně přijít

Zóny mají podle návrhu památkářů vzniknout dvě. Jedna velká, která zahrnuje území Brna-středu, Žabovřesk, a částí Husovic a Černých Polí v městské části Brno-sever. Druhá menší zóna pak má platit v okolí Slovanského náměstí v Králově Poli. Královopolské radnici se to nelíbí. „Máme na to stejný pohled jako Brno-střed, nesouhlasíme s tím,“ potvrdila nestranická starostka Králova Pole Karin Karasová.

Podle Brna-středu si větší památkovou ochranu zaslouží jen několik oblastí městské části. „Navrhujeme, aby vznikly regulační plány pro území Masarykovy čtvrti, ulice Veveří a okolí Lužánek,“ představuje alternativní variantu Mencl. Obává se, že návrh regulace není jednoznačně vysvětlený. A může podle něj vést k tomu, že majitelé domů budou muset s památkáři řešit nejen opravy fasád, ale i rekonstrukci interiérů.

„Musíme vyvrátit mýtus, že památkové zóny dovolí, aby se regulovalo cokoliv uvnitř těch památkových objektů. Zájem památkových zón nepřesahuje obvodové zdi nemovitostí, pokud samozřejmě jednotlivé domy nejsou samy o sobě kulturními památkami,“ rozporuje výklad Brna-středu Zdeněk Vácha, ředitel brněnské pobočky Národního památkového ústavu.

Zachovat současný vzhled ulic

Vácha taky tvrdí, že vyhlašovat regulační plány, jak Brno-střed navrhuje, je příliš dlouhé a složité. „Příprava takových regulací by byla v řádu let, možná desítek let. Domnívám se, že toto je jediná schůdná cesta,“ obhajuje postup vyhlášení památkové zóny. Ty mají zjednodušeně řečeno zachovat současný vzhled ulic a čtvrtí.

V lese u Týnišťka našli hledači pokladů 300 dělostřeleckých min z druhé světové války

Číst článek

Památkáři hrají o čas. Vyhlášení zón má napravit starou administrativní chybu, kdy v Brně o památkovou ochranu přišlo přes třináct set budov, což nedávno potvrdil i Nejvyšší správní soud. Některé z domů jsou už zbourané, nebo přestavěné a dalším to hrozí.

„Brno každým rokem prostřednictvím neuvážených demolicí a necitlivých přestaveb – zvláště objektů z 19. století a meziválečného období – ztrácí celosvětově uznávanou architektonickou a urbanistickou podstatu jednotlivých městských částí,“ upozorňuje mluvčí ministerstva kultury Michaela Lagronová.

„Jako příklad lze uvést demolici architektonicky vysoce hodnotného neorenesančního městského paláce v ulici Hybešova, barokního domu s mansardovou střechou v ulici Hlinky, nebo jiné, developery uskutečňované demolice v ulici Lidická,“ upřesňuje mluvčí.

Čtyři stupně ochrany

Aby nové zóny nebyly pro majitele nemovitostí všude zcela svazující, dohodli se památkáři s magistrátem, že v nich budou platit čtyři stupně ochrany – A až D. Nejpřísnější je A, velmi benevolentní je D. „Ta zóna D zahrnuje jen takové zbytkové plochy, které sice jsou v té zóně, ale neměly by být výrazně chráněny,“ říká radní Filip Chvátal z KDU-ČSL.

Zóna D se tak týká třeba budoucího vodáckého areálu v Pisárkách, plánovaného parkovacího domu u Právnické fakulty Masarykovy univerzity nebo chystaného pavilonu Úrazové nemocnice. Do „déčka“ patří i výškové budovy Povodí Moravy a Státního pozemkového úřadu.

„Tyto plochy už buďto nejsou žádné hodnoty, anebo jsme společně s městem byli názoru, že v případě připravených projektů na novou výstavbu, kde už padlo nějaké rozhodnutí o tom, co se tam má dít, tak už nemá smysl tam cokoliv předepisovat nebo něco omezovat,“ vysvětluje Vácha.

Společný kompromis

Jde tak o kompromis mezi zájmy města a památkářů. I proto nová zóna nepokrývá třeba celý areál brněnského výstaviště. Hranice zóny končí u pavilonu Z, vedle kterého chce město do roku 2024 stihnout postavit a otevřít víceúčelovou halu a kudy by měla také vést lanovka z Pisárek do Univerzitního kampusu.

Památkáři vyhlásili ochranné pásmo vily Tugendhat. Dodatečně plní podmínku zápisu na seznam UNESCO

Číst článek

„Celý ten návrh dvou památkových zón je výsledkem jednání, která intenzivně trvala asi dva roky, ale připravovalo se to už dávno předtím,“ připomíná Vácha.

Ovšem ani dva roky jednání nestačily na to, aby město zaujalo jednotné stanovisko. Čtvrti Brno-střed a Královo Pole zóny odmítají. Radnice Brna-severu a Žabovřesk proti nim v zásadě nic nemají.

„My jsme to nějakým způsobem nerozporovali, máme občas problémy s moderní architekturou, která se nám nepozdává. Ale tak, jak jsme s tím záměrem byli seznámeni, tak ho v podstatě vítáme,“ říká starosta Brna-severu Martin Maleček z hnutí SOL. A dodává, že navrhoval, aby památkáři do těchto zón zařadili i sídliště Lesná. U památkářů neuspěl.

Město bez stanoviska

Kvůli nejednotnému názoru městských částí nevydalo oficiální stanovisko ani vedení města. „My jsme iniciovali pracovní skupinu, která se tomu tématu aktivně věnovala. A já osobně městské památkové zóny podporuji. Je to samozřejmě složitá otázka, mnoho lidí má obavy ohledně toho, jaké dopady to bude mít. Na druhou stranu musíme říct, že památky v současné době nejsou chráněny. Předpokládám, že jako Brno se k tomu oficiálně vyjádříme až v rámci procesu standardního projednání,“ připouští radní Chvátal.

Ministerstvo tedy začne vyhlašovat zóny ve chvíli, kdy v Brně na návrhu nepanuje shoda. Celý proces to tak zřejmě prodlouží. „Jde o velmi složitý, personálně a časově náročný proces. Tímto postupem se vyhlašují například územní plány obcí. V případě Brna jde navíc o skutečně rozsáhlé území. Proto nelze předjímat délku celého procesu,“ zdůrazňuje mluvčí resortu kultury. Historické domy tak můžou ochranu získat za několik měsíců, ale taky za několik let.

Tomáš Kremr Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme