Nové programy SOS dětských vesniček mají rodinám pomoci efektivněji

V Česku přibývá rodin, které se kvůli rostoucí nezaměstnanosti a chudobě nemůžou dobře postarat o své děti. Ty pak v krajním případě musí do náhradní rodiny nebo do ústavu. SOS dětské vesničky proto připravily nové programy, které dětem i rodinám mají pomoci.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

SOS dětská vesnička v Brně-Medlánkách | Foto: SOS dětské vesničky

Patří mezi ně třeba program, kdy člověk ze sociálního odboru bude chodit přímo do rodiny, které hrozí odebrání dítěte, a pomáhá tam s rozpočtem nebo s jednáním na úřadech, tzv. učí, jak být dobrým rodičem.

„Jsou to terénní služby sociální pracovníka, který dochází do rodiny a zvyšovat jejich rodičovské kompetence. Aby se starali o děti takovým způsobem, aby prostředí pro dítě bylo bezpečné. Předpokládáme, že rodiče mají děti rádi a udělají cokoli, aby s nimi dítě zůstalo. Budeme se snažit jim v těchto snahách pomáhat,“ programová ředitelka dětských vesniček Jindra Šalátová.

Dalším je program SOS Sluníčko, ten je určen dětem, které potřebují okamžitě pomoci, aby se mohly později do své biologické rodiny vrátit. Oba programy by se měly rozjet zhruba v polovině letošního roku.

Běží už ale pomoc pěstounům mimo SOS vesničky – třeba vzdělávání nebo asistence při setkání s biologickou maminkou a tatínkem, které bývá pro všechny velmi těžké. Vesničky také nabízí mladým lidem, kteří vyšli z pěstounské rodiny, tzv. polozávislé bydlení.

Přehrát

00:00 / 00:00

SOS dětské vesničky připravily na pomoc rodinám nové programy, mluvila o nich redaktorka Lenka Jansová

Pěstouni většinou potřebují odbornou pomoc mimo jiné při výchově. S jakými těžkostmi se setkávají, přiblížila pěstounka Jana, která má kromě dvou vlastních dětí dvě v pěstounské péči.

„Bušení hlavou do polštáře každou noc, pak nějaké dlouhodobější noční pomočování, ale také v běžném životě velmi nízká sebedůvěra, horší motivovatelnost, nejistota při změnách v cizím prostředí a podobně. To jsou asi nejmarkantnější důsledky ústavní výchovy.“

Dětí, které pomocné programy potřebují, u nás přibývá. Kromě nezaměstnanosti se na tom podle SOS vesniček podepisuje také rostoucí chudoba. Lidé přijdou o práci, pak o bydlení, což může vést k tomu, že se o své děti nepostarají. Víc to ohrožuje lidi bez stálé práce, neúplné rodiny a také ty se třemi a více dětmi.

V České republice hledají náhradní rodinu každý rok stovky opuštěných dětí, v ústavech jich žije skoro 11 000. Pěstouni teď alespoň mohou podle nových pravidel pracovat v Česku profesionálněji, mají třeba plat a dovolenou. To podle SOS dětských vesniček zájem o pěstounství zvýšilo.

Kromě zlepšení podmínek pro pěstouny to ale může souviset i s tím, že v Česku přibývá párů, kterým se nedaří mít vlastní děti. Při výběrovém řízení ale uspěje jen asi pět procent uchazečů.

Lucie Výborná, Lenka Jansová, Tereza Bartůňková, Tereza Jelínková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme