Novela loterijního zákona se líbí obcím, sázkové kanceláře protestují

Novela loterijního zákona, kterou v úterý schválila Poslanecká sněmovna, se nelíbí sázkovým kancelářím. Podle nich extrémně zvýhodňuje některé hráče na trhu. Protestují hlavně proti sjednocení odvodů na veřejně prospěšné účely. Zatímco dříve existovaly čtyři sazby, dále už bude existovat pouze jedna, dvacetiprocentní.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Herna (ilustrační foto)

Herna (ilustrační foto) | Foto: Marián Vojtek

Loterijní společnosti a sázkové kanceláře argumentují například tím, že zatímco kurzové společnosti se sídlem v České republice musí platit dvacetiprocentní odvody, zahraniční sázkové kanceláře neodvádí v Česku vůbec nic. Jedním z hlavních bodů loterijního zákona je posílení pravomoci obcí při rozhodování o tom, který druh hazardu na svém území povolí.

Přehrát

00:00 / 00:00

Novela loterijního zákona. Otázky pro starostu Chrudimi Jana Čechlovského a výkonného ředitele Asociace provozovatelů kurzových sázek Marka Hermana.

Obce budou moci svými vyhláškami plošně nebo místně zakázat provozování her, ale i videotrermionály, jak pro Rádio Česko upřesnil jeden z předkladatelů návrhu o loterijních společnostech, bývalý starosta Chrudimi Jan Čechlovský.

„Když jsme řešili v minulém volebním období výherní hrací přístroje, tam my jsme je v některých místech i časově regulovali, nicméně nerozhodli jsme o tom, že je chceme vymístit. Ale myslím si, že Chrudim dostává nástroje a bude se teď rozhodovat, jestli bude podobně postupovat i u videoloterijních terminálů. Nemyslím si, že by herny měly úplně zmizet,“ uvedl poslanec.

Nové daně od roku 2013

A jak je to se sjednocením sazeb? „My jsme se rozhodli sjednotit sazby celkově, abychom zjednodušili ten systém a je potřeba si také přiznat, že ony čtyři sazby, které byly před tím, sváděly k tomu, aby některé společnosti se účelově dělily na menší, a tím pádem se vyhýbaly odvodům,“ odpověděl Čechlovský.

S tím, že sázkové společnosti v zahraničí neodvádějí v České republice žádné daně, se podle něj potýkají další západní země, a je to těžko řešitelný problém. Daně ale řeší jiný zákon, nikoliv ten loterijní.

„ K tomu samotnému zdanění jenom můžu říct, že se to zdanění připravuje, že se připravuje novela zákona. Nepletu-li se, tak by měla platit od roku 2013 a potom by měla nahradit tento systém. My jsme se v tuto chvíli do změny daňového zákona nepustili,“ dodal bývalý starosta.

Herman: Poslanci zdvojnásobili žumpu

Pro velké hráče na trhu je dvacetiprocentní zdanění výhodné. Výkonný ředitel Asociace provozovatelů kurzových sázek Marek Herman jmenoval v našem vysílání společnosti Sazka a Synot: „Pro ně je to dorovnání na 20 procent extrémně výhodné, protože tím dostali pod velký ekonomický tlak zbytek trhu.“

Pravidla tak nebudou stejná pro všechny.

„Já musím říci, že poslanci, kteří připravili tu novelu, my tomu říkám,e novela Farského, to je skupina mladých bývalých starostů, kteří jsou ve Sněmovně, a udělali opravdu kus dobré práce, to je korektní říct. Hlavně z hlediska regulace a pravomocí pro obce. To je v pořádku, ale pustili se do ekonomických čísel, a to prostě neměli dělat. A to je velký problém. To na první pohled vypadá strašně dobře, my všem sjednotíme odvody na 20 procent, ale tam jsou místní poplatky, správní poplatky, státní dozor, některé hry mají pevně stanovenou hru, některé nemají,“ uvedl Herman.

„My dokonce říkáme, tak ten systém zjednodušte, nechte nás platit korporátní daň jako všechny ostatní firmy a dejte nám k tomu hazardní daň a všechny ty složité poplatky zrušte, a my to přijmeme, dejte nám jistotu na 10 let a my v tom budeme podnikat, ale teď, když to řeknu velmi zjednodušeně, tam byla nějaká stoka nebo žumpa a poslanci tu žumpu zdvojnásobili, ale tím ten problém nevyřešili, protože ty peníze mohou utíkat různými směry a utíkají,“ dodal ředitel a tím, že firmy musejí odvádět peníze na dobročinné účely, což zneužívají především malé firmy:

„Firmy, které zjistí, že by měly odvést na dobro tři milióny, pět miliónů korun, neznámé firmy,nikdo je nezná, tak to vábení je strašně silné a oni většinou tomu vábení podlehnou. Například založí Klub přátel cyklistiky a odjedou na Kostariku jezdit s rodinami na kole. To je prostě nepřípustné.“

Marián Vojtek, Zdeněk Strnad Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme