Novela zákona o transplantacích by měla zvýšit dostupnost orgánů
Na transplantace v České republice by mohlo být od příštího roku více orgánů. Vláda schválila novelu transplantačního zákona, která zavádí možnost darování orgánů k transplantaci i od zemřelých cizinců, kteří nejsou občany České republiky.
Novelou se tak odstraní situace, kdy cizinec žijící v Česku nemohl dostat orgán od svého příbuzného, a musel si počkat na orgán od českého dárce. Naopak Čech zase nemohl dostat orgán od cizince.
Novela zákona také přináší vylepšení podmínek pro žijící dárce, za kterých mohou darovat orgány svým blízkým. Bude jim uhrazena alespoň část nemocenské, kterou potřebují k zotavení po odebrání orgánu. Další výhodou je také možnost snížení daňového základu.
„Oni jsou motivováni jinak – oni chtějí pomoct svému blízkému –, ale v současné době na tom tratí,“ říká předsedkyně České transplantační společnosti Eva Pokorná.
Hostem Světa o deváté na Rádiu Česko byla předsedkyně České transplantační společnosti Eva Pokorná
Problém transplantací už nejsou ani tolik imunologické komplikace, kdy tělo příjemce orgán odmítne, ale v současné době je to spíše nedostatek dárců.
„Je to medicína, která má smysl, protože dává lidem šanci na život, vrací lidi do aktivního života. Bohužel ne všichni se transplantace dožijí, takže vytvořit podmínky pro dárcovství pro ten který stát je naprosto zásadní,“ upozorňuje Eva Pokorná.
Dostupnost transplantací v České republice je relativně dobrá. Ve srovnání s okolními zeměmi se nachází zhruba uprostřed žebříčku dostupnosti. Transplantační program je zde dobře rozvinut.
„V České republice se čeká na transplantaci ledviny necelý rok, na transplantaci srdce, jater od tří měsíců do půl roku,“ konkretizuje Eva Pokorná a zdůrazňuje, že ne všichni pacienti se však transplantace dočkají.
Národní registr osob nesouhlasících s posmrtným odběrem tkání a orgánů
V Česku platí princip takzvaného předpokládaného souhlasu s posmrtným darováním orgánů a tkání. Z hlediska právního tedy není možnost nesouhlasit s odebráním orgánů zemřelému. Přesto je podle Evy Pokorné běžnou praxí, že se názor blízkých pozůstalých bere v potaz. Pokud tedy odmítnou orgány svého blízkého darovat, nevstupují pak do transplantačního programu.
„Nechávat něco na pozůstalých, kteří zpracovávají pro ně velice těžkou zprávu, že ztratili někoho blízkého, a ještě se jich ptát, zda by souhlasili nebo nesouhlasili s odběrem orgánů v ten moment, to nepovažuji za správné ani eticky správné. Navíc to není vyjádření toho člověka, který zemřel a už mluvit nemůže,“ zdůrazňuje Eva Pokorná.
Z tohoto důvodu je podle Evy Pokorné opodstatněná existence registru osob, které s darováním orgánů po smrti nesouhlasí, neboť je právem každého říci NE. Registr zahrnuje něco málo přes tisíc lidí.
Loni počet dárců orgánů klesnul. Meziročně z 19,5 na 17,6 na milion obyvatel.
