Novela zákona o zaměstnanosti obnoví kategorii zdravotně znevýhodněných

Zákon o zaměstnanosti od prvního ledna znovu počítá s kategorií zdravotně znevýhodněných. Novela zavádí také další změny - například upravuje sazby pokut za nelegální zaměstnávání tak, aby pro zaměstnavatele nebyly likvidační. Naopak zpřísňuje sankce pro vyhazov bez udání důvodu.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Úřad práce (ilustrační foto)

Úřad práce (ilustrační foto) | Foto: Filip Jandourek

Do kategorie zdravotně znevýhodněných může spadat třeba člověk, který trpí psychickou nemocí nebo špatně vidí. Nepatří mezi invalidy a nemůže proto pobírat příspěvek, zároveň ho ale horší zdravotní stav znevýhodňuje na trhu práce.

„V případě, kdy je statut uznán, může zaměstnavatel na úřadu práce požádat na tuto osobu proplacení příspěvků na mzdové náklady. Proplácí se maximálně 75 procent mzdových nákladů, maximálně ve výši pěti či šesti tisíc korun,“ popisuje Jiří Vaňásek z Ministerstva práce a sociálních věcí.

Přehrát

00:00 / 00:00

O změnách, které přinesla novela Zákona o zaměstnanosti, natáčela Zuzana Petráňová

Prezident Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček změny vítá. Zároveň upozorňuje na to, že novela bude na firmy v některých oblastech přísnější.

„Bude se daleko více sledovat to, jak se plní dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti. Bude se zjišťovat, do jaké míry se správně či nesprávně ukončují pracovní činnosti,“ popisuje.

„Je tam spousta technických detailů. Důležité ale je, že se všechno bude sankciovat výrazně více. To znamená, že se výše pokut a sankcí zvednou až ke dvěma milionům korun, což je poměrně dost,“ dodává Havlíček.

Sankce se sníží i zvýší

Kromě toho ale nová zákonná úprava snižuje sankce pro firmy, které najímají zaměstnance nelegálně. A to tak, aby postihy pro podniky nebyly likvidační. Minimální možná pokuta se sníží z 250 tisíc na 50 tisíc korun.

„Jak praxe ukazuje, sankce v řadě případů byla skutečně likvidační, zejména pokud se jednalo o nějaké střední nebo drobné podnikatele. I nález Ústavního soudu se v podstatě k této variantě přiklonil,“ vysvětluje Jiří Vaňásek.

Maximální výše pokuty je 10 milionů korun. Odbory hodnotí snížení sankcí opatrně.

„Obecně jsme samozřejmě pro to, aby nelegální práce byla velmi přísně postihována. Nijak výrazně jsme proti tomu neprotestovali, nicméně stále trváme na tom, aby postup stíhání nelegální práce byl významně posilován,“ říká Pavel Janíčko z Českomoravské konfederace odborových svazů.

Dodává přitom, že by měly být především postihovány firmy, které nelegálně zaměstnávají, a ne samotní zaměstnanci, kteří jsou vlastně obětmi.

Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje také změny v takzvaném agenturním zaměstnávání.

Zuzana Petráňová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme