Novely ústavního i volebního zákona vyjdou ve Sbírce zákonů
Ústavní novela o rozpuštění Poslanecké sněmovny a zákon o volbách by dnes měly vyjít ve Sbírce zákonů. Definitivně tak nabudou účinnosti. Novela ukládá prezidentovi rozpustit sněmovnu na její návrh. Poslanci by o tom měli hlasovat v úterý, ke schválení je potřeba třípětinové většiny.
Oba předpisy schválili poslanci a senátoři v pátek po verdiktu Ústavního soudu, který zrušil jednorázový ústavní zákon o zániku nynější sněmovny a tím pádem i volby v původním říjnovém termínu. Prezident a premiér podepsali novelu následující den.
Pokud dolní komora novelu v úterý třípětinovou většinou schválí, může prezident následně vypsat předčasné volby na 6. a 7. listopadu. Podle nového zákona to musí udělat nejpozději 50 dnů před jejich začátkem, tedy nejpozději ve čtvrtek.
Zatím ale není jasné, zda novelu zákona nebude mít znovu na stole Ústavní soud. Například nezařazený poslanec Miloš Melčák je toho názoru, že by měla platit až pro příští volební období.
"Problém nastane v okamžiku, když bude použitý v tomto volebním období. To znamená, že to usnesení v úterý by mělo v podstatě už retroaktivní účinek," řekl Melčák.
O podání ústavní stížnosti na novelu zákona o rozpuštění sněmovny uvažuje také poslanec Juraj Raninec. Důvody přiblížil v rozhovoru pro Rádiu Česko.
Možnost podat stížnost Ústavnímu soudu připustil i nezařazený poslanec Juraj Raninec. Ústavní novelu o rozpuštění sněmovny označil za účelovou.
"Je to zákon, který se dělá jen pro tento případ, když ústava předpokládá čtyři jiné případy, kdy je možné rozpustit Poslaneckou sněmovnu," uvedl Raninec pro Rádio Česko.
Dodal, že podání stížnosti projedná ještě s ústavními právníky. "Nechci prodlužovat ten stav, kdy je Česká republika v politické krizi a je potřeba co nejdříve přijmout státní rozpočet. Ale na druhou stranu si myslím, že je potřeba, abychom k předčasným volbám došli ústavně předepsaným způsobem," uvedl Raninec.
