Zeman je pragmatický populista. Černé duše a prostředky mu zařídil Nejedlý, říká novinář Kmenta

„Dlouhodobě jsem pracoval na jedné kauze a zjistil jsem, že tajná služba BIS použila metody za hranou zákona. To je podle mne v demokratickém státě neslučitelné s jejich kladným hodnocením,“ říká investigativní reportér a spisovatel Jaroslav Kmenta. Vysvětluje tak svou kritiku prezidenta Petra Pavla, který už oznámil, že chce šéfa BIS Michala Koudelku po letech odkládání povýšit do hodnosti generála.

OSOBNOST PLUS Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Novinář Jaroslav Kmenta

Novinář Jaroslav Kmenta | Foto: Karolína Němcová | Zdroj: Český rozhlas

Koudelka je podle něj problémový ředitel a ne vše, co se v BIS dělo, bylo v pořádku.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celou Osobnost Plus Barbory Tachecí

„Ve zkratce jde o kauzu, kdy Bezpečnostní informační služba (BIS) monitorovala a sledovala aktivity hradní party kolem Miloše Zemana – hlavně hlavního poradce Martina Nejedlého a vedoucího kanceláře Vratislava Mynáře. To bylo v pořádku a ,ukazuji palce nahoru‘,“ říká novinář.

„To tajná služba dělala správnou věc, protože si stát nezasloužil, aby měl na Hradě takovéto ,osobnosti‘. Nicméně při monitorování, odposlouchávání se stalo, že použili metodu, která neprošla zákonným procesem,“ dodává.

„To znamená, že část odposlechů byla pořízena nelegálně. Upozornil na to přímo ve svém prohlášení asi před rokem a půl tehdejší prezident Miloš Zeman. Já jsem po tom případu šel, snažil se to rozklíčovat a dospěl k závěru, že mám několik indicií, které poukazují, že by se to minimálně mělo prošetřit. Protože existují konkrétní údaje, které svědčí o tom, že šlo o nelegálnost,“ vysvětluje novinář.

Pro kontext doplňujeme i vyjádření BIS z 9. března 2023:

„Jaroslav Kmenta popisuje události a techniky, o kterých nemá dostatek informací, a tak se dopouští hrubých nepřesností a jasně nepravdivých tvrzení. Přesto, že Jaroslav Kmenta měl k dispozici jasné vysvětlení přímo od mluvčího BIS, v šíření nepravdivých informací dále pokračuje. Své tvrzení, že ředitel BIS nařídil nelegální odposlechy, navíc uveřejňuje přesto, že je mu známo jednoznačné vyjádření Stálé komise pro kontrolu činnosti BIS Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, která jasně konstatovala, že BIS se ničeho nezákonného nedopustila.

Vždy, když chce BIS nasadit odposlech, musí mít souhlas předsedy senátu vrchního soudu v Praze. To je zásadní a nepřekročitelná podmínka při nasazení odposlechu prostřednictvím telefonního operátora, a to samé platí i pro použití jiných technických prostředků včetně tzv. Agáty. Vše je vždy řádně odůvodněno, předsedou senátu vrchního soudu schváleno a následně kontrolováno, ke všemu existuje dokumentace a konečně do celého procesu je zapojeno více na sobě nezávislých pracovišť služby jako další stupeň kontroly.“

Když chce BIS někoho odposlouchávat, musí mít svolení soudu, v případě Hradu dokonce vrchního soudu, ale podle Kmenty část z odposlechů svolení nemělo.

„Musím dodat, že BIS mé podezření odmítá, chtěla případ předat komisi na parlamentní úrovni, která ale nemá velké pravomoci, jen si vyslechne, co jim šéf té služby řekne, a oni pak prohlásí, že se vlastně nic nestalo,“ tvrdí Kmenta.

„Ale mám pocit, že v této konkrétní kauze se část novinářské obce nechala vléct v intencích přání tajné služby BIS. Někteří novináři jim dlouhodobě skákali na lep a v podstatě se nechávali odvádět na druhou třetí vedlejší kolej, aby neřešili podstatu, což jsou ty nelegální odposlechy. Bohužel část médií selhávala a selhává,“ domnívá se.

Nový prezident Pavel se pak podle něj nechal BIS částečně zmanipulovat – alespoň to novinář soudí z rychlé reakce na Koudelkovo povýšení. „Ale asi se spíš chtěl hlavně vymezit proti Zemanovi a ukázat, že chce být jiný.“

Zeman, Nejedlý, Mynář a Šlouf

Kmenta napsal několik textů a knihu i o Miloši Zemanovi, takže se musel ponořit do jeho výroků a chování po celou dobu v politice.

„A dospěl jsem k závěru, že Zeman byl neskutečně pragmatický politik, který vždycky nějak něco vytušil. Možná na to měl cit, což byl asi dar. Protože vycítil ve společnosti, co mu udělá body, co mu dává volební potenciál, který ho pak dostával do všech funkcí, ve kterých byl,“ dodává s tím, že Zeman byl také velkým populistou.

„Proto mu vlastně nerozumím, protože nerozumím žádnému populistovi – to ani nejde. A vlastně bych si ani nepřál, abychom tady měli dalšího politika, kterému není rozumět. Protože když se politik rozhoduje jen podle toho, co si myslí občané a co mu přinese body, je to to nejhorší, co se může stát,“ přiznává Kmenta.

Odmítám jen založit ruce a čekat, obhajuje zřízení sněmovní komise pro hradní kauzy lidovec Heller

Číst článek

Jak to pak bylo s druhou prezidentskou volbou Zemana? „V roce 2018 uzavřel pevný mocenský pakt s novým premiérem Andrejem Babišem a s tehdy čerstvě nejsilnějším hnutím ANO. Řekli si, že si nebudou vzájemně škodit a ‚když budeš hodný, tak lidem řeknu: volte Babiše‘ a naopak,“ vysvětluje.

„Jsem přesvědčen – i na základě toho, jak jsem to zkoumal v rámci psaní knihy a všech dalších textů – že klíčovou roli v prezidentských kampaních Miloše Zemana sehrával Martin Nejedlý. Člověk, kterého si pak dosadil jako hlavního poradce na Hrad. To je podnikatel, který má zvláštní a velmi pevné vztahy s některými vysoce postavenými lidmi z Ruska a z ruského byznysu i blízkých Kremlu,“ říká novinář.

„Podle mých informací byl Nejedlý tím, kdo dostával díky byznysu s Ruskem velmi výhodné podmínky pro odběr například ropných produktů pro českou společnost Lukoil Aviation Czech, která dodávala ropné produkty, petrolej pro Letiště Praha. Tedy pro všechna letadla, která tady přistála,“ dodává.

Organizovaná skupina a lékařská dobrozdání. Z čeho exprezident Zeman vyvodil ‚ústavní puč‘

Číst článek

Z tohoto byznysu se pak generoval zisk, ze kterého se Martin Nejedlý stal nejvlivnější postavou v zákulisí české politiky a také řídil kampaně Miloše Zemana, tvrdí Kmenta.

„Také jsem dospěl k několika indiciím, že ta poslední kampaň byla vedena tak, že měla i černé duše a zvláštní finanční prostředky, u kterých se nevědělo, kdo za nimi stojí.“ Novinář totiž sám některé Zemanovy donátory navštívil, ti ale o nějaké své podpoře netušili.

Nejedlého a Mynáře ale na Hrad přivedl muž v pozadí Miroslav Šlouf. „Zeman rostl v české politice od 90. let a vedle sebe měl vždy jako nejbližšího spolupracovníka, který mu se vším možným pomáhal, Šloufa. Někdejšího komunistického aparátčíka a vlivného funkcionáře bývalého režimu. A ten mu pomáhal až do roku, dejme tomu, 2013,“ líčí.

Pak si Šlouf ale vybral dva nástupce: Martina Nejedlého a Vratislava Mynáře. „A ti, když už viděli, že Zeman vyhrál volby, tak ho odřízli od jeho starého mouřenína Šloufa,“ uzavírá.

Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí si poslechněte ve videu nebo v audiozáznamu nahoře v článku.

Barbora Tachecí, lup Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme