Noviny se vracejí k summitu Evropské unie
Deníky se na svých titulních stranách vracejí k summitu Evropské unie a jeho závěrům. Výsledky jednání budí podle Hospodářských novin rozpaky. Zůstala po něm pachuť z nacionalistických argumentů Poláků, kteří vyčítali Němcům válečné utrpení. Příznivci evropské integrace obviňují několik zemí včetně Česka, že nadřazují národní zájmy nad společné dobro. A odpůrci zase tvrdí, že nová dohoda je jen euroústavou v novém hávu.
Komentář Hospodářských novin uvádí: Bruselská debata se nedotkla podstatných problémů nynější Unie. Tím prvním je pocit rostoucí vzdálenosti mezi občany jednotlivých států a úrovní, na které se rozhoduje.
Druhým je neschopnost Unie prosadit se jako důležitý hráč mezinárodní politiky. Každá z evropských zemí, včetně někdejších velmocí, znamená v globálním měřítku čím dále, tím méně ve srovnání se stále rostoucími giganty, jako jsou Čína či Indie. Dokud se bude Evropská unie utápět v dohadování, co a jak si která země mezi sebou prosadí, mohou si být její členové jisti, že o to méně každý z nich obstojí ve světě.
Právo se domnívá, že Unie napsala možnou tečku za politickou krizí vyvolanou odmítnutím euroústavy v předloňském francouzském a nizozemském referendu. Na jiném místě se ale list zamýšlí: Euroústavu lze brát jako symbol, který měl být podle obav euroskeptiků i podle nadějí evropských federalistů jakýmsi sjednocujícím praporem.
Pod ním se měly - tak jako Američané za časů americké revoluce - spojit i evropské národy. Jako jednotící symbol je ústava pro Unii mrtvá - pokud to lze říci o něčem, co nikdy nežilo jinde než v nadějích a obavách poměrně omezených politických skupin.
Také Lidové noviny užívají v souvislosti s ohlédnutím za summitem pohřební rétoriku. Ústava Evropské unie je pohřbena, federalisté prohráli. V publicistické části textu se píše, že jediné, co se Čechům nepodařilo, bylo zabránit exkluzivním výjimkám z evropského práva pro jednotlivé státy. Česká vláda se předvedla jako aktivní a konstruktivní hráč a pokud tak bude chtít být brána i nadále, musí tuhle linii udržet. Nebude to mít lehké.
Nová unijní smlouva, na které se nakonec domluvil summit Unie v Bruselu, se přímo a hned nedotkne života běžných lidí, konstatuje Mladá fronta Dnes. Změní ale pravidla pro politiky a úředníky.
Česko sice bude moci zabránit vzniku eurozákonů, se kterými nesouhlasí, ale stejně jako jiné země Unie už nebude moci v oblasti vědy, sportu, turistiky a hlavně justice, použít práva veta. Zatím si sice ještě udržíme dnešní vliv při rozhodování, připomíná list, po roce 2017 se však přejde na nový, pro nás méně výhodný systém.
Český průmysl začíná čím dál víc brzdit drahá elektřina. Naděje, že by se podniky tohoto závaží v dohledné době zbavily, je lichá. Naopak. Bude hůř, prorokují Hospodářské noviny. Ekonomové odhadují, že velkoobchodní cena elektřiny vzroste v Česku od Nového roku o dvacet až třicet procent a růst se dá čekat i v dalších letech.
Česko, které dnes jako jediný stát ve středoevropském regionu vyrobí více proudu, než spotřebuje, bude zhruba od roku 2012, stejně jako jeho sousedé, závislé na dovozech. Tlak na cenu tak bude sílit.
Lidové noviny přicházejí s odhalením dalšího spolupracovníka komunistické Státní bezpečnosti. Populární zpěvák Václav Neckář devět let spolupracoval s komunistickou Státní bezpečností. Svědčí o tom dokumenty v archivech ministerstva vnitra.
Původně měl donášet informace na manažera své hudební skupiny Bacily Hanuše Bunzela. Poté, co se tajným spolupracovníkem stal i Bunzel, snažila se StB Neckáře využít jako zdroj informací z hudební sféry. Kromě jiného v červnu 1978 přinesl i dvě zprávy z okolí své bývalé pěvecké kolegyně a signatářky Charty 77 Marty Kubišové.
O spolupráci se Státní bezpečností odmítá podle Lidových novin Neckář mluvit. Vysvětluje to svými zdravotními potížemi. Po mozkové příhodě z roku 2002 mu podle jeho slov dělá potíže udržet při rozhovoru koncentraci.
Církvím hrozí, upozorňují regionální Deníky, že nebudou moci provádět státem uznávané sňatky. Může se to stát v případě, že se naplní litera nového občanského zákoníku, jehož návrh by měl jít ještě letos do vlády.
Bude-li novela připravovaná už kabinetem Miloše Zemana schválena, nebudou faráři oddávat. A věřící snoubenci budou muset absolvovat obřady dva - na úřadě a v kostele. Katolická církev je novelou samozřejmě nespokojena. List připomíná, že podle sčítání v roce 2001 bylo u nás dva a půl milionu věřících, z toho většina starších šedesáti let.
Soukromí majitelé domů po zvýšení nájemného dostanou zřejmě i další finanční injekci od státu. Právo přináší informaci o tom, že ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek vyslyšel nářky ze strany majitelů domů a předložil kabinetu k projednání vládní nařízení, které od letošního září umožní čerpat dotace ze Státního fondu rozvoje bydlení i na jiné domy než na panelové.
O dotaci nebudou moci žádat majitelé více než stovky bytů, to je omezení dané Evropskou unií. Peníze na uspokojení žádostí soukromých majitelů domů fond má. Na tuto formu podpory je letos vyčleněno 430 miliónů korun, na paneláky z této částky půjde zhruba 130 miliónů. Právo dále připomíná, že s touto formou podpory souhlasili i Čunkovi předchůdci Petr Gandalovič a Radko Martínek.
Železnice budou muset odškodnit lidi, kteří přijedou do cíle s hodinovým nebo větším zpožděním. Shodly se na tom po dlouhém vyjednávání Evropská komise, Evropský parlament a Evropská rada ministrů. Podle informací Lidových novin z dohody vyplývá, že od roku 2009 by měla tato povinnost platit v Evropské unii na všech mezinárodních spojích, na národních tratích pak budou muset členské státy zavést stejné opatření maximálně do 15 let.
Dnes provozovatelé drah odškodňují cestující na mezinárodních tratích na základě dobrovolné úmluvy, zanesené v Evropské chartě cestujícího. Tato úmluva o odškodném ale platí pouze pro jízdenky nad 50 eur, tedy přes 1400 korun.
Deník Právo si všímá toho, že před rokem, kdy vstoupila v platnost novela silničního zákona, se řada obcí nakoupila nebo alespoň pronajala radar na měření rychlosti. Podle nového zákona pokuty za rychlost mohou vybírat i strážníci a peníze končí v obecních rozpočtech.
A to se vyplácí. Za necelý rok městské policie vydělaly milióny korun. Všichni starostové shodně k investicím do radarů dodávají, že jim nejde o vylepšování rozpočtů, ale o bezpečnost v obci.
